"Je to fajn," komentovala svůj triumf v tradičním novinářském hlasování.
Při přebírání křišťálové ceny viděla, jak publikum tleská vestoje. Na pódiu chvíli hledala slova, rozdýchala nával emocí. Také si vzpomněla, jak ve stejném sále před třemi roky coby nejlepší juniorka sama povstala, když ocenila vstup hokejových bratrů Holíků mezi legendy. "Tehdy to pro mě byl hodně emotivní okamžik. Bratři Holíkové hráli s mým dědou, takže jsem od něj slyšela spoustu historek," přiznala.
Že letos vyhraje mezi jednotlivci právě ona, bylo prakticky jisté už měsíce předem. Ledecká neuchvátila v končícím roce jen Česko, nýbrž celý svět. Na olympiádě v Jižní Koreji ukořistila zlato jako snowboardistka a ještě předtím zcela senzačně ovládla superobří slalom na lyžích.
Díky neskutečnému počinu vystřelila mezi sportovní celebrity. Sbírala cenná umístění v globálních anketách a dokonce přijala, byť ne osobně, státní vyznamenání z Pražského hradu.
Jinak ale žije stejně jako dřív. "Jsem pořád na kopci se svým týmem. Zvenku se toho změnilo dost, ale já si pořád jedu svoje," vypráví.
Když ovšem sejde z kopce do města, vnímá zvýšený zájem lidí: "Občas mě někdo zastaví, ale většinou je to strašně pozitivní. Třeba po mně ani nechtějí fotku, jen mi řeknou, že mě mají rádi a fandí mi, co je strašně sympatické."
Ledecká zůstává stejná i před novinářskými kamerami a diktafony. "Přála bych si říct, že jsem se naučila komunikovat s médii, ale bohužel. Je to furt stejně blbý. Ale pracuju na tom," líčí 23letá závodnice.
Momentálně je v obrovském zápřahu. Hned po Štědrém dnu opět odjede na tréninky, dost možná do zahraničí, kde bývají lepší sněhové podmínky.
Ledecká musí dřít i proto, že zkraje aktuálního ročníku kvůli zlomené ruce část přípravy zmeškala a pak jezdila s dlahou. "Přišla jsem o hodně, ale musím pracovat s tím, co mám natrénováno," podotýká. "Já jsem blázen, který by jezdil furt, ale mám naštěstí trenéry, kteří mě brzdí."
"Každopádně se to dohání blbě," pokračuje česká hvězda. "Sezona už se přeci jen rozjela. Je dobré, že nemám tolik zkušeností, takže se každou jízdou a závodem učím nové věci. Jinak nezkušenost samozřejmě výhoda není."
"Ale s rukou už můžu dělat, co chci. Dostanu se do toho," slibuje Ledecká.
Na snowboardu před časem triumfovala, po přechodu na lyže zaujala jedenáctým místem v super-G.
"Moc se mi to líbí," hodnotí probíhající sezonu. "Myslím, že jsme to dobře nakopli jak na snowboardu, tak na lyžích. Stihla jsem víc závodů, než jsem čekala."
Do kolotoče Světového poháru se Ledecká vrátí v lednu, přičemž stále dumá, jestli v únoru vyrazí na mistrovství světa ve snowboardingu, nebo v alpském lyžování.
S korunou pro Sportovce roku a před Vánoci si může od přemýšlení na chvíli oddychnout, respektive ji čekají trochu jiné povinnosti. "Musím ještě napsat Ježíškovi a koupit nějaké dárky," líčí.
A silvestrovské oslavy? "Já většinou usnu kolem desáté a pak mě budí až na ohňostroj, ty miluju. Nebo jdu spát odpoledne po tréninku na dvě tři hodiny, abych něco naspala předem. Pak zuby nehty vydržím," směje se lyžařská celebrita.
