Uplynulé deaflympijské hry v Santa Caterině se pro Terezu Kmochovou nesly především ve znamení soupeření s Ruskou Jelenou Jakovišinovou. "Na deaflympiádě mi přibyla jedna soupeřka z Ruska, která v předchozích letech nesplňovala limit ztráty sluchu," říká Kmochová na adresu své ruské konkurentky. Právě na deaflympiádě před čtyřmi lety neměla Kmochová konkurenci a ovládla všech pět soutěží, ve kterých startovala.
Zlaté hody ale nejsou jen otázkou minulosti, což ví i česká lyžařka. "Teď vlastně lyžuji nejlíp za celou svou kariéru, ale konkurence se hodně vyrovnala a je těžké zajet výrazné úspěchy," uvědomuje si Kmochová.
Mezi českými handicapovanými lyžaři ale nemá konkurenci a k české špičce se řadí i v závodech nehandicapovaných. "Získala jsem dva tituly mistryně České republiky mezi zdravými a dva akademické tituly mistryně České republiky v super-G a kombinaci," připomněla lyžařka letošní sezonu a přidala i své sportovní vyhlídky na následující měsíc. "Další dva mistrovské závody v obřím slalomu a slalomu budou na konci března."
Suma sumárum skvělá sezona, která by si zasloužila i tečku v podobě ocenění Nejlepší handicapovaný sportovec roku. To si uvědomuje i Český svaz neslyšících sportovců, pod který Kmochová patří.
"Tereza by vzhledem k tomu, že největší akcí roku 2019 byly právě zimní deaflympijské hry, měla obdržet ocenění Handicapovaný sportovec roku. Prakticky si ale nejsme jisti, občas se totiž stávalo, že hlasující některých svazů nerespektovali významnost akcí," uvedl prezident Českého svazu neslyšících sportovců Ota Panský. S nevyzpytatelností této soutěže počítá i samotná lyžařka: "Je to anketa a hlasování probíhá anonymně, takže vyhrát může kdokoliv."
Tereza Kmochová by se v případě triumfu v anketě nestala nejlepším handicapovaným sportovcem roku poprvé. Tuto cenu si odnesla již v letech 2013 a 2015. V roce 2007 se stala juniorkou roku.
Význam ocenění si uvědomuje i Ota Panský. "Tím, že je akce Nejlepší handicapovaný sportovec roku vysílána v televizi, tak se dostane k široké veřejnosti a to je velké plus," říká prezident svazu neslyšících sportovců.
Sama Kmochová nejlépe ví, že za každým triumfem stojí mnoho úsilí a dřiny. "Za každou medailí je skrytá nervozita na startu, boj s vlastní hlavou, obavy z výpadku nebo z vlastního selhání, ale člověk si musí říct, že to zvládne, že to umí," líčí lyžařka, která při každém závodu rovněž cítí velkou podporu svých blízkých.
"Všichni, rodina, trenéři a přítel mi nějakým způsobem pomáhali. Nejvíce si cením toho, že mi věnují svůj čas, abych mohla dosáhnout takových úspěchů. Takže ty medaile nepatří jenom mně, ale i mému týmu," uzavírá Kmochová. Zda se skutečně stane po vydařené sezoně i nejlepším handicapovaným sportovcem za loňský rok, se dozvíme na začátku března.
