Proč vítězové vztyčují ruce? Mohou za to geny

djl
20. 8. 2008 15:33
Vítězné pózy sportovci neokoukali, jsou vrozené
Ruce po vítězství zvedli američtí plavci...
Ruce po vítězství zvedli američtí plavci... | Foto: Reuters

Vancouver - Vztyčené ruce, vypjatá hruď a hlava skloněná dozadu. Tak v naprosté většině případů vypadá reakce nejen sportovců po dosažení výrazného úspěchu.

Kde se však tyto reakce v lidech vzaly? Na to se zaměřila dvojice psychologů - Jessica Tracy a David Matsumoto - z University of British Columbia ve Vancouveru.

Z jejich studie pak vyplývá jednoznačný výsledek: jsou vrozené, způsobené genetickými dispozicemi po našich předcích.

Čtěte také:
Fantazie: Češka Emmons získala olympijské zlato!
Emmons vybojovala stříbro! Tentokrát zářila v malorážce

Tým psychologů zkoumal jak zdravé sportovce, tak i ty, kteří jsou od narození nevidomí. Po srovnání vyšlo najevo, že zrakově postižení sportovci emoce vyjadřují stejnými gesty jako jejich zdraví kolegové.

"Nevidomí lidé nemohli od narození vnímat, jak se ostatní chovají, když prožívají pocity hrdosti a štěstí," popsala Tracyová.

Proto podle vědců lidské výrazy hrdosti a štěstí lidé nepřejímají skrze smyslové vnímání, nýbrž jsou vrozené, shrnuli studii vědci.

Vítězové jsou "multi-kulti", poražení ne

Kromě toho se jim zároveň podařilo vyzkoumat, že projevy vítězných emocí se nijak neliší podle země či oblasti, odkud sportovci pocházejí. Jejich pocity tedy nijak neovlivňuje kultura, ve které žijí či vyrůstali.

... i český zlatý olympionik David Kostelecký
... i český zlatý olympionik David Kostelecký | Foto: Reuters

Tak tomu však již není v případě emocí těch poražených. Ačkoli jejich základy jsou rovněž podobné u lidí na celém světě, jejich prožívání už ovlivňují sociální faktory.

I když všichni sportovci po porážce sklopí ruce i hlavu, lidé z asijských zemí prožívají smutek z neúspěchu daleko intenzivněji než jejich kolegové ze západních zemí, hlavně ze Spojených států a Evropy.

To je podle psychologů dáno společenskými faktory, protože západní kultura klade důraz na individualismus, zatímco v Asii je tradičnější důraz na odpovědnost vůči kolektivu.

Celou teorii pak doplňuje a zároveň potvrzuje srovnání nevidomých sportovců a jejich reakcí na neúspěch z různých koutů světa. Ti totiž nemohou být ovlivněni kulturními konstrukty, protože je jednoduše nevidí.

To potvrdily i výsledky studie. Zrakově postižení sportovci totiž smutek prožívají stejně intenzivně bez ohledu na to, zda pocházejí z té či oné části zeměkoule.

 

Právě se děje

Další zprávy