Krize českého mužského tenisu nabírá na obrátkách. Berdych odehrál poslední zápas na začátku března, přesto zůstává nejvýše postaveným Čechem na žebříčku. Patří mu 100. pozice.
Na Wimbledon by se do hlavní soutěže vešel, jenže jeho účast na londýnském tenisovém svátku je stále nejistá.
Příspěvky na sociálních sítích bývalého čtvrtého hráče světa působí optimisticky. Jenže tentýž pocit mohli fanoušci získat v předchozích měsících několikrát. Třiatřicetiletý hráč těsně před začátkem turnajů, včetně předchozího grandslamu v Paříži, musel oznamovat další a další odklady svého návratu.
Na Roland Garros přicestoval, pak si ale vyfotil selfie na dvorci Philippa Chatriera a příznivcům vzkázal: "Nejsem stoprocentně připravený hrát tak, jak bych potřeboval, abych byl konkurenceschopný. Přijel jsem do Paříže, abych se otestoval, zjistil jsem ale, že potřebuju další čas na rekonvalesenci. Chci být připraven na travnatou část sezony. Uvidíme se v Londýně."
První červnový den se vrátil k tréninku, o uplynulém víkendu hrál golf u Karlštejnu. Informace o návratu k ostrým tenisovým zápasům jsou stále velmi kusé. Nic není potvrzeno.
Čest českého mužského tenisu teď závisí na stavu Berdychových zad. Protože jeho krajané za širší světovou špičkou stále výrazněji zaostávají.
Jiří Veselý je na žebříčku na 107. pozici, aktuálně je šestý pod čarou a hrozí mu, že bude muset nastoupit do kvalifikace. Napjatě teď bude muset počítat omluvenky tenistů, kteří jsou v žebříčku nad ním.
Pro Veselého by přitom Wimbledon mohl znamenat velkou šanci na zlepšení herního sebevědomí, které je po brzkých prohrách na French Open i na challengeru v Prostějově na bodě nula.
Pětadvacetiletý rodák z Příbrami před rokem na londýnských kurtech zářil. Přešel přes Němce Floriana Mayera, Argentince Diega Schwartzmana a Itala Fabia Fogniniho až mezi šestnáct nejlepších. V osmifinále si zahrál na centrálním kurtu proti Rafaelu Nadalovi a byť neuhrál ani set, šlo o obrovský úspěch. Jeho napodobení by se teď rovnalo zázraku.
Dalším nositelem české spásy by mohl být Lukáš Rosol. Kvalifikaci zvládl nedávno v Paříži, kde se po třech výhrách dostal do hlavní soutěže. Stejný nelehký úkol splnil i na předloňském Wimbledonu, kde dokonce postoupil do druhého kola a v něm dostal do pěti setů pozdějšího čtvrtfinalistu Lucemburčana Gillese Müllera.
V londýnské kvalifikaci se pravděpodobně představí ještě Zdeněk Kolář. A to je všechno. Adam Pavlásek by musel mít štěstí na výrazný počet odhlášených hráčů.
Nepřítomnost jediného českého hráče v hlavní wimbledonské soutěži by byla smutným milníkem. Nic podobného se nikdy v samostatné historii státu nestalo.
"Moc mě mrzí, že teď na turnajích nevídám žádné české hráče. Doufám jen, že se vrátí Tomáš Berdych. Je mi líto, že je za námi tak velká díra. Dlouho jsme se se snažili dávat ten správný příklad," prohlásil nedávno Radek Štěpánek, současný trenér Bulhara Grigora Dimitrova.
Rýpnutí směrem k mladším kolegům si na French Open neodpustil ani třiatřicetiletý Rosol.
"Moc mladých Čechů, kteří by mohli hrát, nevidím. Nevím, co na to říct. Pořád je to ještě na mně. Český chlapský tenis stagnuje. Těžko soudit, čím to je. Asi se jim nechce makat," řekl českým novinářům.
