Muchu zaskočila smršť gratulací. Jako kdybych Muguruzaovou porazil já sám, říká

Jiří Škuba Jiří Škuba
31. 8. 2018 7:01
V dresu Olomouce a Zlína odkopal celkem 309 ligových zápasů, jako trenér vedl prvoligovou Karvinou, z níž zamířil na lavičku olomoucké juniorky. V těchto dnech ovšem Josefa Muchu zajímá hlavně tenis: jeho dvaadvacetiletá dcera na druhé straně zeměkoule šokovala vítězstvím nad Gabriňe Muguruzaovou.
Josef Mucha vedl mimo jiné prvoligovou Karvinou.
Josef Mucha vedl mimo jiné prvoligovou Karvinou. | Foto: Milan Kammermayer

Jak se stavíte k tomu, že je Karolína už ve dvaadvaceti slavnější než její otec?

(smích) Samozřejmě jí to přeju. Ale jak Káju znám, tímhle zápasem nekončí, bude chtít jít dál a dál. Turnaj pokračuje a určitě bude maximálně připravená na další zápas.

Utkání se hrálo brzy ráno. Přivstal jste si?

S manželkou samozřejmě v televizi sledujeme všechny její zápasy. Otevřeli jsme si nějaké vínko, ale vzhledem k tomu, že bylo sedm hodin ráno, tak to bylo hodně decentní. Jen tak, abychom dodrželi vítěznou tradici, manželka je pověrčivá (úsměv). A šli jsme do práce.

Kdy jste mluvil s Karolínou?

Volala hned po zápase, v New Yorku byly dvě hodiny ráno. Ležela ve vaně, hlásila, že je naložená v ledu a dostává se z toho. Byla hrozně unavená, ale rozzářená.

Začátek Karolíně ale moc nevyšel, s Garbiňe Muguruzaovou prohrávala v prvním setu 0:5. I v tenhle moment jste dceři věřil?

Jistě. Byla na ní vidět nervozita, na tak velkém kurtu, ještě pod světly, nikdy nehrála. Bylo to pro ni nové. I když prohrávala 0:5, nehrála špatně, dvakrát ztratila gem ze stavu 40:15. Pořád jsem si říkal, že Kája do toho zápasu naskočí, což se také ve druhém setu podařilo.

Jaké ohlasy vzbudilo vítězství nad bývalou světovou jedničkou?

Tolik esemesek jsem v životě snad nedostal. Nepočítal jsem je, ale sto jich bylo. A rozhovorů jsem dal spoustu, až jsem si připadal, že jsem ten zápas vyhrál já (smích).

Ale podíl na tom máte. Jako bývalý fotbalista a nyní trenér jste své děti vedl ke sportu, ne?

Určitě. Ať už syna, tak i Káju. Jako mladá trávila hodně času s klukama, hrála fotbal, hokej, lyžuje, jezdí na snowboardu, má ráda i skateboard. V šesti sedmi letech jsme ji přivedli k tenisu, a protože ji to bavilo, tak jsme ji v tom podporovali.

Když sledujete Karolínin zápas, jste víc nervozní, než když olomoučtí junioři hrají zápas třeba proti Spartě nebo Slavii?

To se těžko porovnává. Ale trochu nervozní jsem byl, to je pravda. Na Káje je ovšem vidět, že si to na kurtu užívá.

V jednom rozhovoru na sebe Karolína prozradila, že občas bývá lenivá. Je to pravda?

To si nemyslím. Já si pod slovem lenivý představím někoho, kdo se jen válí a nic nedělá, což určitě není pravda. Tenisové kariéře toho hodně obětovala. A teď se jí to vrací.

Jaké jsou její nejsilnější stránky?

Má cit pro míč. Dokáže velmi dobře vyhodnotit herní situace, má velkou variabilitu úderů. Odmalička ji nebavilo nějaké dlouhé pinkání, ráda se tlačila na síť. Teď se jí to možná vyplácí, i proti Muguruzaové hrála hodně útočně.

Ve dvaadvaceti letech dosáhla senzačního úspěchu. Nezatočí se jí z něj hlava?

Nemyslím, že by zpychla. Moc dobře ví, že to, co dokázala, teď bude muset potvrzovat, soupeřky se na ni budou chtít vytáhnout.

 

Právě se děje

Další zprávy