Peníze za Wimbledon? Jen drobná pomoc, na zajištění sezony musíte trefit něco většího, říká Štefková

Miroslav Harnoch Miroslav Harnoch
25. 7. 2018 6:23
Kvůli loňskému osm měsíců dlouhému zranění obou zápěstí spadla tenistka Barbora Štefková až do osmé stovky světového žebříčku, teď se postupně dere zpátky. Na Wimbledonu se probila kvalifikací až do prvního kola, v úterý si podruhé zahrála český podnik ITF s dotací 80 tisíc dolarů. Jenže ani v jednom případě jí nepřál los. Zatímco v Olomouci ještě krajanku Kristýnu Plíškovou udolala, v Praze na Štvanici už na někdejší 23. hráčku světa Němku Monu Barthelovou nestačila a hladce ve dvou setech prohrála.
Barbora Štefková
Barbora Štefková | Foto: Milan Kammermayer

Neříkala jste si, že už vážně máte smůlu, když jste v Praze dostala nasazenou jedničku turnaje?

Už si začínám zvykat, nejsem naštvaná. Ještě dva roky nazpátek bych to brala špatně a byla z toho zlomená. Teď to beru, jak to je. Tlačila mě od prvního míče, čekala jsem, že na mě bude víc využívat servis, ale to dneska nebyla její největší zbraň. Prostě to prášila k lajnám. Zápasy tu jsou ale jinak otevřené, kdokoli může porazit kohokoli. Minulý týden jsem zápas s dobrou holkou vyhrála, z toho budu čerpat sebevědomí, dneska to nevyšlo. 

Kvůli loňskému zranění máte stále nízké žebříčkové umístění, jsou pro vás takové divoké karty jako tady stres, abyste je proměnila, nebo naopak příjemný bonus?

Je to obojí. Pro mě je to výhoda, že jsem dostala šanci startovat na turnaji, na který bych se s žebříčkem ještě nedostala. Jak je ale vidět, neznamená, že to budou body zadarmo. Měla jsem šanci zahrát si zápasy navíc, za to jsem ráda. 

Stihla jste doma nějak oslavit první grandslamovou účast?

Doma nebyla žádná hromadná oslava. Se všemi jsem se ale poradovala, měla jsem asi tři nebo čtyři dny volna, kdy jsem si mohla oddechnout a načerpat nové síly. 

Loni jste nehrála osm měsíců, teď musíte objíždět menší turnaje, pomohl vám Wimbledon i z finančního pohledu?

Všechno je finančně hodně náročné. Nevyřešíte svou sezonu tím, že se kvalifikujete do grandslamu (za první kolo dostává hráčka přibližně milion korun před zdaněním, pozn red.). To potřebujete trefit něco většího. Letenky, hotely, trenér, jen tohle stojí pár milionů ročně. Trošku to pomůže, ale musela bych tam uhrát víc kol, aby mi to zajistilo i příští sezonu a nemusela jsem shánět sponzory.

Zatímco v singlovém žebříčku jste zatím v páté stovce, ve čtyřhře se pomalu blížíte té první. Jakou váhu deblu vlastně přikládáte?

Pořád si myslím, že jsem mladá na to, abych dávala přednost deblu, ale jsem ráda, že se mi v něm teď daří. Byla to volba na začátku roku, kdy jsem po tom zranění neměla odehráno tolik. Naberete tam zápasovou rutinu, sebevědomí. Povedlo se mi tam pár dobrých výsledků. Myslím, že jsem z toho čerpala i pak na Wimbledonu.

A hlavně jste si zahrála po boku zajímavých parťaček, jako je Barbora Strýcová nebo Lucie Šafářová. Jaké to je, hrát vedle tak zkušených holek?

Je to super, jsem ráda, že se mi to povedlo. S Bárou jsme se domluvily před Prahou, to byla trošku náhoda. S Luckou se znám trošku víc, v Brně spolu trénujeme, takže jsem se jí zeptala, jestli si na Mallorce nechce zahrát se mnou. Když holky vidí, že výsledky mám, že jsem schopná zahrát dobrý výsledek a že se mi v deblu daří, tak nemají problém se mnou hrát.  

Ve spojení s Barborou Strýcovou měl prsty David Kotyza, že? 

Ano. Měl mě začít trénovat před tím mým zraněním. Nakonec to neklaplo, protože šel trénovat Karolínu Plíškovou. Před Prahou mi volal, jestli si s Bárou nechci zahrát. Jinak ale moc v kontaktu nejsme, jen když se někde potkáme, tak se pobavíme nebo jdeme na večeři i s Bárou.

Jak to máte rozmyšlené dál s uplatňováním chráněného žebříčku?

Dneska jsou odhlášky na další týdny, čekám, kam se dostanu, s žebříčkem to mám těžší a na chráněný žebříček mám jen posledních pár možností. Chtěla bych je použít hlavně na tvrdý povrch, už bych je nechtěla uplatňovat na antuku. Teď musím vymyslet kam. Zatím ještě nevím, už ho nemůžu použít na US Open, protože už jsem ho využila pro grandslam dvakrát a to je maximum. Proto ani letos nejedu na americkou šňůru. 

 

Právě se děje

Další zprávy