reklama

Tenisový žebříček ATP slaví kulatých čtyřicet let

Rumun Ilie Nastase (vlevo) jako první jednička při Wimbledonu spolu s Němcem Borisem Beckerem, který se světovou jedničkou v minulosti také stal. Rumun Ilie Nastase (vlevo) jako první jednička při Wimbledonu spolu s Němcem Borisem Beckerem, který se světovou jedničkou v minulosti také stal. autor: Reuters
Přesně před 40 lety vznikl podle jasných a dodnes platných pravidel první žebříček tenisových profesionálů ATP.

Praha - Kulaté narozeniny dnes slaví tenisový žebříček profesionálů ATP. Narodil se přesně před čtyřiceti lety. V prvním vydaném žebříčku byl jedničkou Rumun Ilie Nastase, nejlepším Čechem byl na 11. místě Jan Kodeš. Od té doby je žebříček ATP nedílnou součástí profesionálního tenisu, který jednoznačně akceptují hráči i fanoušci a turnajoví ředitelé podle něho nasazují do pavouku.

Nasazování do turnajů potřebovalo opěrný bod

Do začátku sedmdesátých let bylo snem tenisových kluků vyhrát Wimbledon či jiný grandslamový turnaj. Od roku 1973 přibyla další meta, být světovou jedničkou. Za čtyřicet let se to povedlo 25 hráčům, jen 16 z nich dokončilo jako jednička i tenisovou sezonu.

Bodování žebříčku ATP (Asociace tenisových profesionálů) se za 40 let příliš neměnilo, stanovená pravidla přečkala. Před jeho zavedením ale žebříčky také existovaly. Šlo o subjektivní výpočty národních tenisových asociací, tenisových turnajů a tenisových novinářů, kteří vydávali svůj vlastní žebříček a z něho vycházel ten výsledný.

V roce 1954 byl neoficiální jedničkou Drobný

„Ještě před žebříčkem ATP byl „nejsměroplatnější“ žebříček ten, který vydával v britském listu The Daily Telegraph novinář Lance Tingay,“ vzpomíná na období před vznikem žebříčku ATP bývalý tenisový novinář a posléze evropský ředitel ATP Richard Evans. 

Podle Lance Tingaye byl světovou jedničkou v roce 1954 po vítězství ve Wimbledonu například československý emigrant Jaroslav Drobný. Drobný vyhrál také Roland Garros v letech 1951 a 1952 a jako sportovní obojživelník pak s československou hokejovou reprezentací MS v roce 1947 a na olympiádě v roce 1948 ve Svatém Mořici získal stříbrné medaile.

Musel vzniknout objektivní systém

V srpnu roku 1972 však začínalo být jasné, že subjektivně sestavované žebříčky nemohou do budoucna obstát. Bodování muselo dostat nový kabát a hlavně jasná pravidla. 

„Na turnajích se rozdělovaly prize money (finanční odměny) a ty začínaly být stále větší a zajímavější. Tenisté tak museli být v turnaji nasazováni podle spravedlivých kritérií a spravedlivého žebříčku. Navíc jsme si uvědomovali, že musí žebříček sestavovat ATP a nikoliv ITF (Mezinárodní tenisová federace). Museli jsme být nezávislí,“ vzpomínal první výkonný ředitel ATP Američan Jack Kramer, který byl ve druhé polovině 40. let minulého století neoficiální světovou jedničkou a který v roce 2009 zemřel.

Systém bodování funguje bez větších úprav stále stejně

Kromě bodování za postup do jednotlivých fází turnaje a rozlišení velikosti turnajů tak hráči začali dostávat i bonusové body za vítězství nad vysoko postavenými hráči. S malými úpravami toto bodování platí dodnes, ukazuje se tedy zpětně, jak promyšleně systém vedení ATP ve spolupráci s hráči vymyslelo.

“Nechtěli jsme, aby los turnaje prováděl jen počítač, ale aby měli hráči možnost být nasazeni podle svého prokázaného umění a schopností,“ tvrdí Cliff Drysdale, tehdejší prezident ATP a bývalý skvělý jihoafrický tenista. 

První jedničkou ATP byl Rumun Nastase

V prvním oficiálním žebříčku ATP vydaném v pondělí 23. srpna 1973 bylo hodnoceno 186 hráčů, jedničkou byl Rumun Ilie Nastase. V počátcích se měl žebříček vydávat jednou měsíčně, později se počítalo s možností, že by byl jako dnes vydáván každý týden. První dva roky byl vydáván s dvou až třítýdenní periodou.

Od roku 1979 pak byl pravidelně vydáván žebříček v týdenních intervalech, tak, jak ho známe dnes. Od 1. března 1976 navíc měli svůj žebříček ATP i deblisté. V dnešním žebříčku je zaneseno 2092 hráčů a žebříček se přepočítává dvaapadesátkrát za rok. 

První a zatím poslední českou jedničkou Lendl

Kdy se dočká český tenis své jedničky? Zatím jí byl jen Ivan Lendl, i když na trůnu strávil famózních 270 týdnů, poprvé se na vrchol dostal 28. února 1983, naposledy měl český tenis jedničku 12. srpna 1990...

25 SVĚTOVÝCH JEDNIČEK ŽEBŘÍČKU ATP

POŘADÍ JMÉNO (kolikrát jedničkou) NÁRODNOST DATUM (poprvé) POČET TÝDNŮ CELKEM
1. Ilie NASTASE Rumunsko 23. srpna 1973 40
2. John NEWCOMBE Austrálie 3. června 1974 8
3. Jimmy CONNORS (9) USA 29. července 1974 268
4. Björn BORG (6) Švédsko 23. srpna 1977 109
5. John McENROE (14) USA 3. března 1980 170
6. IVAN LENDL (8) ČESKOSLOVENSKO 28. února 1983 270
7. Mats WILANDER Švédsko 12. září 1988 20
8. Stefan EDBERG (5) Švédsko 13. srpna 1990 72
9. Boris BECKER (2) Německo 28. ledna 1991 12
10. Jim COURIER (4) USA 10. února 1992 58
11. Pete SAMPRAS (11) USA 12. dubna 1993 286
12. Andre AGASSI (6) USA 10. dubna 1995 101
13. Thomas MUSTER (2) Rakousko 12. února 1996 6
14. Marcelo RÍOS (2) Chile 30. března 1998 6
15. Carlos MOYA Španělsko 15. března 1999 2
16. Jevgenij KAFELNIKOV Rusko 3. května 1999 6
17. Patrick RAFTER Austrálie 26. července 1999 1
18. Marat SAFIN (3) Rusko 20. listopadu 2000 9
19. Gustavo KUERTEN (3) Brazílie 4. prosince 2000 43
20. Lleyton HEWITT (2) Austrálie 19. listopadu 2001 80
21. Juan Carlos FERRERO Španělsko 8. září 2003 8
22. Andy RODDICK USA 3. listopadu 2003 13
23. Roger FEDERER (3) Švýcarsko 2. února 2004 302
24. Rafael NADAL (2) Španělsko 18. srpna 2008 102
25. Novak DJOKOVIČ (2) Srbsko 4. července 2011 97
reklama