Ve chvíli, kdy zítra dopijete ranní kávu a dojíte rohlík, může být Jaromír Jágr opět zaměstnancem New York Rangers v NHL. Stejně tak může být opět zaměstnancem ruského klubu Avangard Omsk. Nebo nemusí být ani tím, ani tím. Úředně řečeno je nejvýkonnější Evropan NHL od úterka pro NHL zcela nechráněným volným hráčem.
Bude Jágr vlastně vůbec volným hráčem?
Jenže do jaké míry je úplně volný? On sám řekl, ze v NHL ho zajímají pouze Rangers, a mimo ni - to vlastně ani moc neřekl, jen naznačil, ze když během výluky hrával v Omsku, nemohl si na nic stěžovat.
A ještě se při té příležitosti dal na pravoslavnou víru. Převážná většina generálních manažerů NHL Jágra bere po zásluze vážně, takže nebudou žhavit dráty a utrácet za meziměstské a transoceánské telefonní hovory.
Bulvární deník New York Post přišel se senzační zprávou, že šéf Omsku Anatolij Bardin přijel do Prahy s návrhem smlouvy, která by za tri roky práce na Sibiři Jágrovi zajistila 35 milionů dolarů.
Manažer Omsku popřel, že by Jágrovi nabízel 35 milionů dolarů
Jágr se chce vrátit do reprezentace, stále váhá mezi Rangers a Omskem
Jágr sám k téhle zprávě dodal jen tolik, že o tom nic neví, Bardin ji velmi vehementně popřel, a generální manažer Rangers Glen Sather pro veřejnost neřekl vůbec nic. Na soukromý dotaz odpovědel protiotázkou, zda tazatel ví, co je New York Post za plátek.
Rangers nabízí o polovinu méně než Omsk
Dešifrováno: Sather tu zprávu také nevzal vážně. Sather, jak je jeho zvykem, odmítl spekulovat o částce, kterou nabízí Jágrovi, ale zasvěcení hovoří o 6 milionech ročně, mnohem méně než těch málem 12 milionů ruské nabídky.
Zdá se ale, že jde hlavně o dobu platnosti nové smlouvy. Ruská nabídka neodpovídá Jágrově představě. Nejradši by dostal smlouvu na dva roky, neboť mezitím přislíbil svému otci, že mu pomůže ve vývoji kladenského klubu a k návratu Kladna do špičky českého hokeje.
Ať už si vážený čtenář myslí o Jágrovi cokoliv, jedno se mu nedá upřít: dodržuje sliby, a rodinné vztahy povazuje za nejdůležitější ze všech vztahů, co jich je.
Potíž ovšem je, že Sather původně navrhoval jeden rok s možnosti prodloužení. Aby dokázal, že věc myslí vážně, sešel se při draftu v Ottawě s Jágrovým agentem Patem Brissonem a předal mu návrh smlouvy, jak si ji představují Rangers.
Sather: Míč je na Jágrově straně hřiště
Sather je pragmatický člověk. Kdysi před mnoha lety na otázku, zda jeho tehdejší klub, Edmonton Oilers, záměrně hledá mezi evropskými hráči, odpověděl zcela jednoznačně: "Ať je chlap třeba z Timbuktu, ale jestli umí hrát hokej, je to můj chlap."
Šéf Rangers si vážil Jágra jako hráče už v dobách, kdy ho poprvé viděl zářit v barvách Pittsburghu po boku Maria Lemieuxe. Pak ho poznal osobně a dnes, jak otevřeně přiznává, si Jágra váží také jako člověka. Což je všechno jistě nádhera, ale hokej v NHL je v první řadě podnik.
Sather moc dobře ví, že mzdový strop pro příští sezonu dosáhne málem 57 milionů, a že dokonce nejnižší částka, kterou kluby musí utratit za hráčské mzdy, je při svých 40 milionech vyšší než byl mzdový strop po výluce (39 milionů).
Podle vzorce, který určila nová kolektivní smlouva, si nejlépe placený hráč mužstva smí přijít na 11 milionů a nějaké drobné. Tuhle částku Jágr nedostane a to vědí obě strany. Jágr se před časem nechal slyšet, že by kariéru v NHL rád ukončil u Rangers. Sather by byl moc rád, kdyby mu to mohl umožnit.
Sather, jak už bylo řečeno, si váží skvělých hráčů, kteří jsou ještě navíc slušní a přemýšliví lidé. Když dostane 6 milionů dolarů ročně, nestane se z Jágra přes noc žebrák. Na stole má dvě nabídky. Z Ruska a z Ameriky. Jak řekl Glen Sather: "Míč je na Jágrově straně hřiště."
