reklama

Ostrovy nade vše. Kráčím vstříc Premier League, věří Hladký v klubu Beckhama a spol.

Čerstvě třicetiletý brankář Václav Hladký je v Anglii mimořádně spokojený. Čerstvě třicetiletý brankář Václav Hladký je v Anglii mimořádně spokojený. autor: Twitterový účet Salford City FC
Odchodem z Liberce možná lehce zmizel z očí českých fanoušků, ale ve Velké Británii prožívá gólman Václav Hladký skvělé časy. Ve skotském St. Mirrenu vloni vychytal záchranu v první lize a letos v létě odešel do Anglie. Před zájmem velkých klubů z Evropy dal přednost ambicióznímu projektu legend Manchesteru United. V sobotu oslavil třicítku a kariéra podle něj teprve začíná.

Od srpna působíte v klubu Salford v Manchesteru. Jak se vám na nové adrese líbí?

Po fotbalové stránce jsem nadšený, klub funguje velmi dobře a chce se posouvat každým dnem. Vidím to nejen na lidech, kteří mají na starosti přímo fotbal, ale také v práci na celkovém zázemí klubu. Je to na vysoké úrovni, jsem tím mile překvapený. Co se týče životní stránky, je to v současnosti skoro jen do práce a domů, maximálně na malou procházku. Nic moc jiného se dělat nedá.

Vtipný a milý, nikdy nepřestane dřít pro tým. Souček učaroval slavné fanynce Hammers Vtipný a milý, nikdy nepřestane dřít pro tým. Souček učaroval slavné fanynce Hammers Čtěte zde

Odešel jste z první skotské ligy do anglické League Two, což je čtvrtá výkonnostní úroveň fotbalu v Anglii. Na papíře to vypadá jako propad, nicméně jaká je realita?

Samozřejmě často čelím těmto dotazům. Je těžké to vysvětlit, mnohem snadnější pro mě je to žít. Chápu, že si lidé moc nedokážou představit čtvrtou nejvyšší soutěž. Rozhodně to neberu jako krok zpátky, vím o ambicích klubu a o tom, kde chce v horizontu několika let operovat.

Takže je to klub na vyšší úrovni, než byl skotský St. Mirren?

Jednoznačně, o tom nemá smysl se bavit. Je na vyšší úrovni hráčskou kvalitou i zázemím a ambicemi.

Přesto na St. Mirren vzpomínáte v dobrém, ne? Odchytal jste tam více ligových zápasů (47) než v Brně či Liberci, byl to váš ostrovní rozjezd.

To určitě. Bylo to mé první zahraniční angažmá a povedlo se extrémně. Všechno nám sedlo. Město Glasgow jsme si s manželkou zamilovali a hodně nám chybí, fotbalově je St. Mirren spíše rodinný klub na bázi mimořádně vřelých vztahů. Cítil jsem se tam fantasticky a podepsalo se to na mých výkonech. Krásné období.

Kanón do sítě United i úžasná otočka. V Anglii na Bergera nezapomněli Kanón do sítě United i úžasná otočka. V Anglii na Bergera nezapomněli Čtěte zde

V první sezoně jste se výrazným dílem podílel na záchraně v první skotské lize a velmi si vás oblíbili fanoušci. Co říkáte na fotbalovou kulturu ve Velké Británii, asi neporovnatelnou s českou scénou?

Je to úplně odstřelené od všeho, co jsem zažil v Česku. Fotbal je tady náboženství a je neuvěřitelné to vidět na vlastní oči, zvlášť když se vám povede nějaký úspěch, což pro St. Mirren záchrana byla. Fanoušci se tady cítí být opravdovými členy klubu a nedají na něj dopustit. Věřím tomu, že až se situace dá do pořádku, budeme to stejné zažívat i v Anglii.

V květnu 2019 vychytal Václav Hladký skotskému St. Mirrenu záchranu v první lize proti Dundee. V klubu pak strávil ještě jednu sezonu.

Ostrovy se vám dostaly pod kůži, to je zřejmé. Ale jak těžké bylo rozhodování mezi Salfordem a většími evropskými kluby, které se o vás po letošním konci ve Skotsku zajímaly?

Setrvání na Britských ostrovech byla priorita. Ve Skotsku jsme řešili Celtic a Rangers, přičemž s Rangers jsme se bavili už o konkrétních podmínkách kontraktu. Nakonec se rozhodli pro Jona McLauglina, skotského reprezentanta. Když tohle nedopadlo, byl pro mě jedinou variantou přesun do Anglie. Jinak bylo nabídek dost, velký zájem měla Legia Varšava, dále dánský Midtjylland nebo Karabach z Ázerbájdžánu, ten ležel na stole prakticky celý rok a půl, co jsem byl ve Skotsku.

To jsou docela pravidelní účastníci evropských pohárů.

Jasně. Na jednu stranu by bylo fajn jít do klubu s možností pohárů, ale životní sen pro mě vždycky byla Anglie. A britský trh funguje specificky. Nechci říct, že už bych neměl šanci se sem vrátit, ale opravdu mi dalo práci se sem dostat, takže jsem to nechtěl po roce a půl opouštět. Británie nám s manželkou navíc sedí i z hlediska mentality, hrdosti místních lidí. Moc se nám tady líbí.

Salford, vaše aktuální působiště, zaujme na první pohled tím, kdo stojí v jeho vlastnické struktuře. Vedle miliardáře ze Singapuru jsou to Ryan Giggs, Paul Scholes, David Beckham, Nicky Butt a Gary a Phil Nevillovi. Hrálo u vás zapojení legend Manchesteru United roli?

Jde to ruku v ruce. Ambice Salfordu jsou podložené tím, kdo klub vlastní a kolik do toho vkládá energie. Jsou to lidé, kteří toho zažili opravdu mnoho a byli zvyklí dělat fotbal na nejvyšší úrovni. Hrálo to velkou roli, před podpisem smlouvy jsem mluvil se všemi lidmi z klubu a udělali na mě dojem. Byť jsme momentálně v League Two, všichni jsou přesvědčení o tom, že půjdeme nahoru. Salford chce atakovat Championship (druhou ligu) a do budoucna i Premier League.

Setkal jste se i s někým z vlastníků?

Každý z nich řeší v klubu něco jiného, ale můžu říct, že Ryan Giggs, Gary Neville, Nicky Butt a Phil Neville pracují prakticky na denní bázi. Nejvíce z nich Gary, s kterým jsem před podpisem mluvil.

Šampaňské pro Součka, spasitele Hammers. Coufal poprvé sklízí kritiku Šampaňské pro Součka, spasitele Hammers. Coufal poprvé sklízí kritiku Čtěte zde

Musel vás zahřát zájem takové persony, jako je Gary Neville, že?

Jednoznačně. Hned na začátku jednání mi říkal, že posledních čtrnáct dní nedělá nic jiného, než že přemýšlí, jak mě dostat do týmu. Že je to pro něj priorita. Když něco takového slyšíte od Garyho Nevilla, je to skvělé. To jste pak hrdý na to, že jste udělal práci za poslední dobu, jak jste měl, a že to okolí oceňuje.

Vlastnická struktura Salfordu: na snímku zleva Paul Scholes, Nicky Butt, Ryan Giggs, Phil Neville, David Beckham a Gary Neville.

Jak tedy vypadají nejbližší ambice Salfordu? Za posledních šest let to byly hned čtyři postupy.

League Two je profesionální soutěž, všichni pochopili, že to Salford myslí vážně. Cílem je postupovat každou sezonu. Jsou tady velké plány na nové tréninkové centrum, nový stadion. Jsem rád, že jsem toho součástí a můžu se posouvat po boku těchto lidí.

Takže i v aktuální sezoně chcete postoupit, byť zatím hrajete spíše ve středu tabulky?

Ona ta tabulka je extrémně vyrovnaná a my máme odložený zápas na hřišti předposledního mužstva. Pokud ho zvládneme, zvedne nás to zase o něco výše. Jednoznačně jdeme za postupem a nemám pocit, že bychom nějak výrazně ztráceli.

A vy si jdete za tím, že si zachytáte Premier League?

Byl bych blázen, kdybych řekl ne. Jsem v Anglii, v ambiciózním klubu. Nechci si klást nižší cíle. Dokud mám šanci, rozhodně to nechci vzdát.

Jak moc jste se ve Velké Británii posunul brankářsky?

Za rok a půl jsem odchytal snad 80 zápasů, což člověka posune samo o sobě. Byly to z velké části úspěšné zápasy, nabral jsem sebevědomí. A samozřejmě se posouváte s novými zkušenostmi. Ale jinak se snažím od nějakých dvaceti let tomu dávat maximum na hřišti a také v soukromém životě. Nechci podceňovat ani stravu, práci s tělem nebo psychiku.

Na roušky manželka obětovala podprsenku, směje se gólman St. Mirrenu Hladký Na roušky manželka obětovala podprsenku, směje se gólman St. Mirrenu Hladký Čtěte zde

Máte v hlavě na pozadí denní práce i vidinu národního týmu? Z vašich bývalých parťáků z Liberce se po Tomáši Koubkovi a Ondřeji Kolářovi dočkal letos také Filip Nguyen.

Reprezentace je nádherná věc a velký sen každého, ale přichází pouze jednou za čas. A já se snažím o to, abych do práce chodil rád každý den, abych byl spokojený. Cítím se dobře, myslím si, že podávám dobré výkony. Na druhou stranu respektuju, že v čtvrté nejvyšší anglické lize. Pokud bych byl někde jinde v Evropě a chytal poháry, asi by to bylo pro trenéra národního týmu zajímavější. Když budu úspěšný v Salfordu a bude se nám dařit postupovat, možná bude ta šance větší.

Jak berete třicítku na krku?

Když mluví třicetiletý hráč, často je to ve smyslu, že odehraje dva tři roky a pak se uvidí, že už je pomalu na sklonku. Pro mě je to vtipné, protože se cítím fyzicky skvěle a mám to obráceně. Takže já říkám, že pro mě to teprve začíná. V Anglii nebo ve Skotsku není třicítka pro brankáře žádný věk, i v 34 nebo 35 letech podepisují delší kontrakty. Trochu s nadsázkou říkám, že od třiceti teprve začnu prodávat nabyté zkušenosti, a jsem přesvědčený, že má profesionální kariéra bude trvat ještě jednou tak dlouho.

reklama