Praha - Přiznává, že kvůli svým kritickým pohledům nepatří doma zrovna mezi oblíbence. Přesto se Jozef Golonka znovu nebojí říct svůj názor. Zvlášť, když se musí dívat, jak se slovenská reprezentace vytrácí ze světové elity. 

"Pořád vidím, že je co zlepšovat. Ale je zbytečné tu něco říkat, protože do médií mluví hlavně lidi, kteří sami žádných velkých výsledků nedosáhli," zlobí se 76letý Golonka.

"Jednou jsme šťastně vyhráli mistrovství světa (2002 ve Švédsku) a teď z toho deset roků žijeme a pořád na to vzpomínáme. Jenže zapomínáme sledovat, jestli jsme od té doby šli dopředu, nebo jsme zůstali na místě," vadí bývalému skvělému útočníkovi a trenérovi.

Zapravdu mu dávají i prozatímní výsledky na letošním mistrovství světa, které Slováky momentálně odsuzují k bojům o záchranu.

Pane Golonko, z prvních třech zápasů vydolovali Slováci jen jeden bod a jsou zatím ve své skupině poslední. Po Česku a Kanadě prohráli i s Francií. Co na tyto výsledky říkáte?
"Je to odstrašující. Na druhou stranu ale musím říct, že už bylo na čase, aby v našem národním týmu začala výměna generací. Protože se nemůžeme donekonečna spoléhat na osm hráčů z NHL, z nichž však ale vždycky přijedou jen někteří. Je to takový přechodný rok. Může se stát, že mistrovství pro nás skončí neúspěchem, ale to musíme risknout."

Slováci se před turnajem určitě chtěli dostat do čtvrtfinále, nyní to však vypadá spíš na boj o záchranu. Nemáte strach, že byste opravdu mohli dokonce z elitní skupiny sestoupit?
"To nemám. Myslím si, že situaci zvládneme. Přestože jsme v kritické situaci, jsem přesvědčen, že se mužstvo dá dohromady."

Jaké konkrétní příčiny mohou za ty porážky?
"Samozřejmě je potřeba zkoumat takové věci, jako že pokaždé prohrajeme třetí třetinu, což nás pak stojí celý zápas. To znamená, že tam je někde chyba. U mladších hráčů to bude asi psychikou a nezkušeností, u těch starších asi určitou nezodpovědností. My totiž bohužel nemáme v mužstvu takového toho lídra, který by mančaft vyburcoval v kabině i na ledě. Na to pak doplácíme."

Co vás napadá dál?
"Rezervy jsou určitě v obraně. A další věcí jsou přesilové hry. Nedokážeme si poradit se statickou obranou, které některé mančafty ještě stále hrají. My proti ní neuděláme nic. Neodblokujeme hráče, hrajeme po rozích, necloníme brankáři."

Vypadalo to, že ani gólman Laco mužstvo příliš nepodržel. V zápase s Francií měl nejméně jeden gól chytit, souhlasíte?
"To chci právě taky říct. Máme Laca a pak už nikoho, kdo by ho zastoupil, když se mu třeba nedaří. Buď jsou mladí nebo v NHL moc nechytají."

Myslíte si, že svůj vliv měla na další porážky i úvodní prohra s Českem? Hráli jste srdnatě, ještě chvíli před koncem jste vedli, ale nakonec jste prohráli na nájezdy.
"Dost se o tom mluvilo, že na prvním zápase s vámi bude hodně záležet, a potvrdilo se to. Nechat si dát dvě minuty před koncem takový laciný gól, to je totální nezodpovědnost. Víme, že Jágr je koncový hráč, a my na něho nedáme pozor... Od toho se pak odráží psychika mužstva do dalších střetnutí, v nichž se rozhoduje, jestli půjdeme nahoru, nebo zůstaneme dole. A pak to dopadá tak, že dostaneme čtyři góly ve třetí třetině od Francouzů, to je zarážející."

Co s tím?
"Těch zhruba dvanáct mladých hráčů, kteří teď nastupují, může být v příštím roce určitým základem nového mužstva. Ty by mohlo doplnit pár dobrých hráčů, kteří letos nedostali příležitost, K tomu musíme hledat střelce, který umí dávat góly. Jako býval třeba Pálffy."

Vidíte budoucnost mužstva i pod vedením trenéra Vůjtka?
"To je taky docela problém. Pořád se neví, jestli vůbec bude chtít zůstat. Další otázkou je zkušenost asistentů, jestli jsou pro spolupráci s tím hlavním trenérem vhodní. U vás vidím u kormidla zkušené lidi jako Růžička, Lener a další. I v televizi jsou dobří analytici jako Hosták a jiní. To u nás starší a zkušení trenéři by mohli taky poradit, ale jejich názory se neberou do úvahy."

Měl by tedy Vůjtek pokračovat i nadále, když právě pod ním naskakují do reprezentace noví mladí hráči?
"Já si myslím, že ano, protože je to klidný trenér. Je dobře, že šel do toho rizika a dává příležitost mladým hráčům, i když jedna sezona třeba nevyjde. Důležité však je, jak se na něj dívají naši funkcionáři. Sice hned v prvním roce svého působení dosáhl na stříbro (MS 2012), ale potom nastal velký rozkol, který byl vyvolán konfliktem mezi Chárou a Šatanem. A tyto rozbroje na tom mančaftu ještě stále leží, protože jednou jede Chára na olympiádu, pak zase Šatan na mistrovství světa. A trenér se přiklání na jednu nebo druhou stranu."

Rovněž česká reprezentace přechází do fáze generační obměny. Myslíte si, že se s ní vypořádáme lépe a plynuleji?
"Máte velkou výhodu v dorůstající mládeži, což teď prokázala osmnáctka. Dlouho se čekalo, jestli dokážou junioři udělat nějaké výsledky, a teď se to povedlo. To jen potvrzuje, že tréninkový proces u českých mužstev byl vždycky trochu lepší než u slovenských. Teď u nás působí řada českých trenérů a začíná to nést ovoce. Ale bude chvíli trvat, než ty výsledky půjdou vidět."