reklama

Zkvalitnění Ligy mistrů? Na kluby KHL nejsou peníze

Danis Zaripov, Jan Kovář a Sergej Mozjakin. Zvučné trio Magnitogorsku se v hokejové Lize mistrů jen tak neukáže. Danis Zaripov, Jan Kovář a Sergej Mozjakin. Zvučné trio Magnitogorsku se v hokejové Lize mistrů jen tak neukáže. autor: Lev Praha
Hokejová Liga mistrů zatím nemůže nabízet příliš tučné bonusy, s čímž souvisí i nízký zájem fanoušků. Jak daleko v play off musí klub dojít, aby se mu soutěž vyplatila? A proč je těžké přilákat týmy z ruské KHL? I na to v rozhovoru odpovídá dlouholetý manažer Liberce Ctibor Jech, který teď se svým mužstvem vyhlíží první kolo vyřazovacích bojů.

Praha – Zatímco fotbalová Liga mistrů srší bohatstvím, ta hokejová funguje druhým rokem v nesrovnatelně skromnějších poměrech. Zúčastněný klub může považovat za obrovský úspěch, pokud neskončí ve ztrátě.

"Abychom zaplatili veškeré náklady a možná měli i malý zisk, musíme se dostat do semifinále nebo finále," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ctibor Jech, dlouholetý generální manažer libereckých Bílých Tygrů. Ti patří mezi akcionáře Ligy mistrů, a proto mají jistou účast.

Play off si však museli vydobýt na ledě. Spolu s dalšími čtyřmi českými kluby teď budou usilovat o to, aby v konkurenci 32 mužstev došli co nejdál. Hnát je může vidina finančních bonusů (více o nich čtěte zde), ale i prestiž a cenné zkušenosti.

Už první překážka však bude hodně vysoká – Severočeši se v dvojzápase utkají s Linköpingem. Ten loni – byť se štěstím – vyřadil pražskou Spartu a dlouhodobě patří k úzké klubové špičce ve Švédsku. První duel sehrají Tygři v úterý na domácí půdě…

Linköping je atraktivní tým, ale rovněž jeden z nejtěžších možných soupeřů. Jak jste s losem spokojení?
Narazili jsme na jednoho z favoritů soutěže. Je to tradiční švédský klub, který se drží nahoře už hodně dlouho. Naším tajným přáním bylo hrát s někým z Německa, protože bychom to měli blízko. Náš los ale bereme tak, jak je, a chceme odehrát dva parádní zápasy. Kdyby se nám podařilo postoupit, bylo by to super, ale nejdeme do toho s tím, že nemáme šanci.

Pokud nepostoupíte, budete to brát jako neúspěch?
Tak radostí skákat nebudeme, ale vyloženě neúspěch to asi nebude. Naším záměrem ale je postoupit.

Ve skupině jste se dvakrát střetli se Skellefteou, možná nejlepším švédským klubem posledních let, a pokaždé jste prohráli (0:4 a 2:5). Co vám tato utkání ukázala?
Především sílu švédského hokeje. Myslím, že oba zápasy – nejdřív u nás a pak i ve Švédsku – byly kvalitní, rozhodně jsme je neodehráli špatně. Ve Švédsku to z naší strany bylo možná ještě lepší, ale na pět minut jsme se nechali zbytečně rozhodit po neuznaném gólu. Pak jsme v rychlém sledu dostali dvě branky, což rozhodlo. Jinak jsme ale hráli vyrovnané utkání. To nám dává naději, že i takové soupeře jde porazit.

K pokrytí nákladů je zapotřebí alespoň semifinále

Dávají vám tyto zápasy s evropskou špičkou nějakou výhodu v extralize?
Je to výhodné obecně pro celý hokej, dříve něco takového chybělo. Střetávají se trenéři – na ledě a poté také v debatách – a hráči, kterým to může otevřít oči. My to bereme jako velký přínos jednak v přípravě na extraligu, tak při zkvalitňování našeho týmu.

Pokud jde o něj, v létě jste posílili o tři reprezentanty: Birnera, Řepíka a Ševce. Také jste změnili přípravu s cílem vrátit Liberec zpět mezi elitu. Jaký pocit máte z týmu na startu sezony?
Posílili jsme o hráče, kteří mají v hokeji ještě velkou perspektivu. Jsou hladoví a přišli z kvalitních týmů v Evropě. Navíc mají i zkušenosti ze zámoří. Přinesli si s sebou určité návyky a herní přednes, který bychom rádi implantovali do našeho týmu. Zapadá to i do představ trenéra. Hráči to zatím naplňují, takže máme nějaká ambice – chceme se zúčastnit play off a v něm se posunut co nejvýš.

Zpět k Lize mistrů. Máte spočítané, jak daleko musíte postoupit, aby se vám vyplatila?
Každý si to může spočívat, je to soutěž, která se samozřejmě nemůže rovnat s obdobou ve fotbale. Kluby na ni většinou musí doplácet. Bude mít ale svůj vývoj a věřím, že i finančně se v nějaké chvíli začne vyplácet. Momentálně má svůj velký význam především v hokejové stránce. Abychom zaplatili veškeré náklady a možná měli i malý zisk, musíme se dostat do semifinále nebo finále.

Můžou v ohledu výdělečnosti nějak pomoct fanoušci? Kolik bych jich muselo chodit, abyste bez ohledu na sportovní výsledek nebyli ve ztrátě?
Tak znáte ceny u nás v Česku, kde se chodí na hokej za peníze, které jsou nesrovnatelné se světem. Nemůžeme si dovolit dostat ceny na takovou úroveň, kdy by nám to z 50 nebo 60 procent zaplatilo náklady. A aby se tak stalo se současnými cenami na extraligu nebo Ligu mistrů, muselo by chodit 20, pomalu 30 tisíc diváků.

Cesty do Ruska by stály moc peněz

Lize mistrů předcházela European Trophy, která se profilovala jako přípravný turnaj, ale s ohledem na časté cestování také musela spolknout dost peněz. Je Liga mistrů v tomto ohledu méně náročná?
Je tady určitá změna k lepšímu, i když to jde pomalu. Aktuální kroky jsou ale nastavené dobře. Jen je třeba vydržet, získávat další partnery v rámci celé Evropy a soutěž zkvalitňovat. Není to jednouchá práce. Největší peníze jdou v Evropě na fotbal, je tady o něj největší zájem. S hokejem je to v podobné v Kanadě. My potřebujeme Evropu přesvědčit, že hokejová Liga mistrů i tento sport obecně mají co nabídnout.

Fanoušci zatím chodí poskrovnu, v Česku je posun oproti prvnímu ročníku Ligy mistrů minimální. V Liberci jste ovšem průměrnou návštěvnost zvedli o necelých 500 diváků. Co za tím stojí?
Měli jsme dobré soupeře a hodně jsme dělali s marketingem. Snažili jsme se lidi přesvědčit. Pokud se nám to povedlo aspoň v takovéhle míře, tak jsme rádi. Pořád bychom se ale chtěli posunout daleko výš. U zápasů play off bychom se teď rádi dostali k nějakým čtyřem nebo pěti tisícům, ale není to jednoduché. Vyloženě spokojení zatím být nemůžeme.

Tak je to momentálně u většiny klubů. Přitom na původní Ligu mistrů ze sezony 2008/09 se fanoušci hrnuli. Proč je to teď jiné? Je v soutěži příliš mnoho klubů? Chybějí účastníci z ruské Kontinentální ligy?
To si nemyslím. Všechny evropské kluby jsou zajímavé a my jsme loni i letos měli dobré soupeře. Je to spíš o tom, aby ta soutěž přesvědčila, že je životaschopná. Oproti fotbalu máme nevýhodu v tom, že hrajeme víc zápasů a je těžší hledat společné termíny. Soutěž se tedy hraje v létě, kdy povědomí o hokeji není takové jako v listopadu nebo v prosinci. Bude chvíli trvat, než si lidi na takový režim zvyknou. Musíme každou sezonu dobře vyhodnotit a dělat správné kroky.

Týmy KHL, nejkvalitnější ligy v Evropě, by ale atraktivitě pomohly, nemyslíte?
To ano, ale na druhou stranu by to soutěž těžce zatížilo po ekonomické stránce, protože cesty do Ruska jsou dlouhé a stojí spoustu peněz. Jsou to milionové částky. Evropské kluby takhle ekonomické silné nejsou a ani odměny od samotné soutěže nejsou vysoké. Kdybychom získali takové prostředky, které by nám dopravu zaplatily, tak by to dávalo smysl. Musíme se tedy ekonomicky posunout, abychom soutěž mohli rozšířit o ruské týmy.

reklama