reklama

Mávlo lízátko, po průjezdu Mickey Mousem plechovka vjela do kačírku. Naučte se řeč Vettela a Rossiho

Šumava Rallye Klatovy 2018.....jak začít. V prvé řadě chci říci, že jsem si závod užíval, cítil jsem, že jsem navázal na rychlost z Valašky a vymazal loňský karambol, kdy se mi propadnul brzdový pedál na podlahu a my se zastavili ve 100 kilometrech o strom.....Když jsem tehda půl roku nezávodil, měl jsem dost času na to přemýšlet. Jaký to má celé smysl a zda mi to za to opravdu stojí. Stalo se totiž to čeho jsem se vždy bál. Nikdy se mi nezačaly ježit chlupy více než při představě, že prošlápnu brzdový pedál a budu se řítit proti pevné překážce. Věděl jsem, že se to stát může, ale je to mizivá šance.....stalo se. Když jsem se vracel, pomáhala mi představa, že se to byla velká shoda náhod a je přeci mizivá šance, že se to stane podruhé. Tahle úvaha mi vlastně dodala zpět sebedůvěru a vizi, že bude líp, že to nemá smysl celé ukončovat. Nicméně nyní k tomu co se stalo včera. Bohužel se historie opakovala....zaplať panbuh se šťastným koncem. Ten nahoře si nemohl vybrat pro prasknutí brzdové hadice lepší místo než které si vybral. Neumím si představit co by se včera stalo být to v takové rychlosti proti stromům. Už to nebylo 100km/h jako loni v Krumlově. Popisovat co se stalo asi nemusím, pocity které prožívám po té co jsem 2x během necelého roku prošlápnul brzdový pedál do prázdna, také ne. Video z onoho momentu nepřikládám proto, že bych vám chtěl ukázat jak jsem oni krizi zvládnul a jakou jsme měli kliku. Chci, aby tohle video sloužilo jako ilustrace, jak se může auto nečekaně zachovat. Jde mi hlavně o apel na diváky. Od pořadatele, který jen tak tak unikl jsme se dozvěděli, že v té oné únikovce seděli asi 10 minut před tím 3 lidé. Ano, bylo hezky vidět, relativně bezpečné místo, ale schválně si spočítejte za jakou chvíli auto bez brzd ujede onu vzdálenost až k zábranám. Myslete prosím vždy na to, že ne pokaždé to má řidič v rukách....někdy je i posádka pouhým pasažérem. Dám si teď pár dní volna na přemýšlení o své budoucnosti. Chci závodit, nejsem máčka, ale vrátil jsem se napoprvé proto, že už se to prostě nemůže stát a stalo velmi, velmi brzy. Děkuji všem co to dočetli až sem. Potřeboval jsem se vyventilovat a sdělit své pocity. Vím, že se to v dnešní době nenosí, ale nechci si hrát na něco co nejsem :)

Zveřejnil(a) Dohnal rallye team dne 22. April 2018

Pasažér

Občas se nechtěným spolujezdcem může stát i samotný jezdec. Může za to obvykle technická závada nebo pošťouchnutí od soupeře. Pak už jen zoufale sledujete, kam váš neřiditelný stroj míří.

Strana 9/24
reklama