reklama

Skoky padly na dno. Je to džungle, ztratili jsme dvacet let, popisuje bývalý trenér

České skoky upadly do stínu. Platí to také pro juniorského mistra světa Viktora Poláška (na snímku). České skoky upadly do stínu. Platí to také pro juniorského mistra světa Viktora Poláška (na snímku). autor: Reuters
Zatímco ostatní žili z úspěchů 90. let a radovali se, že v Česku dorůstá budoucí vítěz Turné čtyř můstků, Luděk Matura už na začátku tisíciletí nabádal prostředí skoků na lyžích ke změnám. Viděl, že Poláci či Japonci pracují lépe a utíkají. Nebyl vyslyšen, odvolali ho z oficiálních funkcí. Letos bývalý kouč vidí, jak jeho milovaný sport v tuzemsku padl na samé dno.

Čeští skokani mají za sebou sezonu, pro niž je slovo mizerná ještě zjemňujícím přívlastkem. Za celou zimu získali ve Světovém poháru pouhých šest bodů. Viktor Polášek, juniorský mistr světa z roku 2017, zapsal čtyři a Čestmír Kožíšek dva.

Skoky stály nad hrobem, Harrachov aspoň dýchá. Šance na záchranu je, věří iniciátor Skoky stály nad hrobem, Harrachov aspoň dýchá. Šance na záchranu je, věří iniciátor Čtěte zde

Na prestižním Turné čtyř můstků nebodoval po sedmnácti letech žádný český zástupce a právě tento fakt se stal po Vánocích pro Luďka Maturu pomyslnou poslední kapkou. Vyprovokoval ho k akci.

Bývalý reprezentační trenér a manažer úseku skoků na lyžích a severské kombinace popsal situaci na webu skoky.net a dal dohromady koncepci, podle níž by se mělo vedení chřadnoucího sportu v nejbližších letech řídit. Aby čeští skokani postupně stahovali obrovský náskok soupeřů.

"Svět doženeme v roce 2037, pokud začneme v roce 2022 stavět silné základy pyramidy výchovy talentů," tvrdí otec úspěšného skokana Jana Matury a muž, který jako trenér vozil s národním týmem medaile v 90. letech, v jednom ze svých příspěvků.

Jenže nábor mladých skokanů je jen jedním dílkem skládačky. Matura zdůrazňuje, že je potřeba změnit přístup myšlení a práce nejvyšších činovníků a prodchnout nový směr níže mezi trenéry a závodníky.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví skokanský srdcař také o srovnání s hokejem nebo nevyužití potenciálu úspěchů Jakuba Jandy, vítěze Turné čtyř můstků 2006 a Světového poháru ze stejného ročníku.

Fujavice, pády i zkoprnělé atrapy fanoušků. Tak se bojovalo o skokanský titul Fujavice, pády i zkoprnělé atrapy fanoušků. Tak se bojovalo o skokanský titul Prohlédněte zde

Umírají české skoky na lyžích? Jsou v kritickém stavu?

Ano, je to opravdu kritická situace. Sezona ukázala veliké nedostatky, které se nedají svést jen na uplynulou zimu. Všichni delegáti valné hromady, jež bude někdy na jaře, by si to měli uvědomit a zvolit si takovou radu skoku na lyžích, kde budou opravdoví odborníci. Doteď to podle mě nebylo. Na valně hromadě se sejdou zástupci klubů, snaží se protlačit si někoho, kdo bude hlídat penízky pro jejich oddíl, ale dál už nevidí. Předseda úseku skokanů Jakub Janda by si měl vybrat lidi, kteří s tím doopravdy začnou něco dělat. Problémů je ohromně mnoho.

Mají čeští skokani v záloze generaci, která může nelichotivý stav změnit? Nebo nevidíte žádnou naději a musí se začít zcela od nuly?

Nejde říct, že na všechno od dorostu nahoru kašleme a věnujeme se jen žactvu. Někdo může během pár let vyletět. Viktor Polášek pořád šanci má, Roman Koudelka byl zraněný, také u něj šance existuje. Jsou tam i další kluci, kterým se sice nedařilo, ale skoky teď musí jít dvojí cestou. Vytvářet základy pyramidy, to znamená najít každý rok třicet nových kluků, a zároveň se věnovat kvalitě nahoře.

V článcích, které jste publikoval, mluvíte o tom, že jste už v letech 2002 až 2004 věděl, že Čechům unikají země jako Polsko či Japonsko. Jak jste to poznal?

Bylo to jasné. V tréninkovém procesu jsem pracoval od roku 1983, se žáky, dorostenci a nakonec i s dospělou reprezentací. Jezdil jsem po světě a viděl jsem, co se děje. Slovinský trenér Vasja Bajc v té době trénoval Japonce, zjišťoval jsem, co a jak dělají. U nás naskáčou kluci za trénink osm skoků a myslí, že to je moc, Japonci dají osmnáct. Ano, mají k tomu skvělé podmínky, ale v Evropě jsou také podobné můstky, kde vede lanovka skoro až k lavičce na můstku. Stams nebo Ramsau v Rakousku, Zakopané v Polsku, dokonce i na Ještědu. Nedá se na to vymlouvat. Je to hlavně o trenérech, kam trénink nasměrují, jaký si udělají plán. A ještě bych u tréninků zmínil jednu věc.

Jakou?

Je otázka, jestli jim vůbec někdo oponuje. Připadá mi to tak, že si trenéři udělají plán, vedoucí na Dukle nebo v reprezentaci si to uloží do šuplíku a tím to pro ně skončí. Za nás jsme jezdili na oponentury, a pokud se někomu něco nelíbilo, museli jsme plán předělat. Dá se poznat, jestli to trenér jen vyplní rychlou tužkou, nebo je to promyšlená příprava, která má hlavu a patu.

Hrůzný pád. Nor se zřítil na zem, v bezvládných kotrmelcích proletěl doskočištěm Hrůzný pád. Nor se zřítil na zem, v bezvládných kotrmelcích proletěl doskočištěm Čtěte zde

Zní to, jako by svaz podle vás dělal v posledních letech vše špatně.

Nechci, aby má promluva vyzněla jako nádoba strašné kritiky. Dívám se na to objektivně, hodně jsem se nad tím zamýšlel. Výsledky skokanů jsou za mě určitým obrazem odbornosti trenérů. Musíme se věnovat jejich vzdělávání, což teď není. Svého času jsem zřídil trenérskou školu v Olomouci, ale tvrdě jsem narážel. V některých klubech mi říkali, že tenhle trenér nepotřebuje nic studovat, protože to je dobrý trenér. Dále průběžné proškolování trenérů vůbec nefunguje. Dříve nám přednášeli špičkoví odborníci z Univerzity Palackého z Olomouce. Jednou ročně si dojeli na závod, změřili si celý svět, ukazatele jako letové křivky nebo způsob odrazu, a pak o tom nám trenérům přednášeli.

Tato odbornost z českého skoku vymizela?

Uskříplo se to. Zaplaťpánbůh je tam ještě profesor Miroslav Janura, ale má přes šedesát let, chce se na to vykašlat a věnovat se rodině. Pokud odejde, kontakt skoků s univerzitou se naprosto ztratí. To máme za prvé vzdělanost trenérů, za druhé jejich proškolování…

Na co dalšího je podle vás potřeba se zaměřit?

Za třetí využívání moderních technologií. Současní trenéři to vůbec neznají. Mají rozbor videa, ale jen na úrovni reprezentací. V žákovských oddílech podle mě kamery ani nemají. Natočí skok na mobil a klukovi to ukážou, ale to není žádný rozbor videa. Když jsem trénoval kluky ze sportovního gymnázia v Jilemnici, každý trénink jsme po příjezdu z Harrachova hodinu rozebírali video. Bez toho se nedá pracovat. Za čtvrté máte kinematickou analýzu. Od toho se ustoupilo. Já tvrdím, že asistent trenéra v reprezentaci by měl být biomechanik. Vždyť právě Koudelka s Poláškem by dnes nutně potřebovali, aby trenéři s těmito nástroji pracovali a hned klukům předávali informace.

Když jste chtěl pokrok nastartovat už na začátku tisíciletí, narazil jste na názor, že všechno funguje a není co měnit. To vypadá jako paralela s českým hokejem, který v době největších úspěchů také zaspal dobu.

Je to tak. Na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze nám přednášeli docent Vladimír Kostka nebo profesor Luděk Bukač starší, kteří napsali tolik metodických materiálů, co by se nevešly do dvou přednáškových místností. Měli jsme nejlépe zpracovanou metodiku hokeje. A o to jde, o tom právě mluvím i ve spojitosti se skokany. Vzdělanost trenérů je u nás na špatné úrovni, ale pozor, já to nechci svádět na trenéry. Můžou za to lidé, kteří to vedou, metodické řízení skokanského úseku musí být odborné. V hokeji jsme sice klesli, ale pořád bych řekl, že jsme dobří. Kdežto skoky padly na dno, je to špatné.

Raška, pohádkový letec v nekonečném tichu. Ze syna hrobníka vyrostla zlatá legenda Raška, pohádkový letec v nekonečném tichu. Ze syna hrobníka vyrostla zlatá legenda Prohlédněte zde

Považujete za velkou chybu, že se po vašem odchodu z oficiálních funkcí nepodařilo využít potenciálu Jakuba Jandy, vítěze Turné čtyř můstků i Světového poháru? Češi se po jeho úspěších nezbláznili do skoků jako třeba Poláci díky výsledkům Adama Malysze.

Tehdy jsem do toho nechtěl moc šít, skákal ještě můj syn Honza a mohl by to odnést. Ale byla to obrovská chyba. Měli jsme nejlepšího skokana na světě a nedokázali jsme toho využít. Kvůli naprostým kravinám. Svaz se hádal o reklamní prostor na helmě, řešilo se to v novinách a všechno se přeneslo na samotného Jakuba. Jeho výsledky se nevyužily k propagaci u mládeže, mohlo se to nastartovat už v těch letech 2006 a 2007. Měli bychom teď tři Koudelky, čtyři Polášky, čtyři Kožíšky.

Je pro český skok stěžejní zprávou, že se v zimě obnovil provoz můstku K90 v Harrachově? Skokani mohou konečně trénovat i doma v Česku.

Samozřejmě. To, co tam Slavíci (bratři Josef a Stanislav) dokázali, je úžasné. Pomáhá to mládeži, je to podpora celého systému. Reprezentace tam skáče také, to je pravda, ale ti kluci musí trénovat hlavně na větších můstcích. Je hrozná škoda, že stát i další můstky neudržoval. Vždyť já jsem skákal ve Vítkovicích, Vratislavicích, Josefově Dole. Tam už můstky ani nenajdete. Hrozně mě to mrzí.

Ve svých materiálech radíte, jak dělat náborové závody, jak k mladým skokanům při tréninku přistupovat a další věci. Máte pocit, že si od vás nechá někdo poradit? Naslouchá vám někdo?

Jsem zvědavý, jak to bude. Někteří čtenáři si se mnou dokonce píšou, do detailu si to prostudovali. Snažím se to vysvětlovat tak, aby to pochopili trenéři a bafuňáři v klubech. A pokládám si stejnou otázku, jestli to vůbec čtou a s jakým zaujetím. Apeluju tam hlavně na to, aby kluby, kterých je zhruba jedenáct, nabraly každý rok celkem třicet žáků. To by přece neměl být takový problém. Postupně pak budou někteří logicky odpadávat, proto musí být základ pyramidy silný.

Měl byste ještě chuť zapojit se a přijmout oficiální funkci, pokud by nabídka přišla?

To prostředí znám a musel bych se hodně přemlouvat. Jsem učitel a vím, že to není jako u nás ve škole, kde poslouchám zástupce ředitele, ten poslouchá ředitele a ten je řízený ministerstvem školství. Ne, tohle je občanské sdružení, kde si každý trochu dělá, co chce. Jak jsem říkal, chtěl jsem zavést školu pro trenéry, ale narazil jsem na odpor klubů, které říkaly, že tenhle trenér studovat nebude. To je realita, džungle.

Tento přístup je jednou ze základních věcí, která se musí změnit, aby se české skoky pohnuly dopředu, ne?

Ano, rozhodně. Kdybych mohl předstoupit, řekl bych, že situace je už katastrofální a zkuste udělat systém jako ve školství. Jakub Janda by byl ministr školství, předsedové klubů jsou ředitelé škol a trenéři jsou učitelé. Musí se stanovit základní pravidla a podle nich se řídit.

Náročné podmínky na velkém můstku zvládl nejlépe Kraft, Češi na druhé kolo nedosáhli Náročné podmínky na velkém můstku zvládl nejlépe Kraft, Češi na druhé kolo nedosáhli Čtěte zde
reklama