reklama

Zapalovači rozněcují fotbalovou republiku. Ale základ je gymnastika, zní ze Strahova

Otakar Mestek Otakar Mestek autor: Jakub Šafránek
Celou stěnu jeho kanceláře zabírají maličké dresy klubů ze všech koutů republiky, k nimž se během rozhovoru často pohledem obrací. Jsou jich tam možná stovky, ale kdyby tu chtěl mít všechny, musel by od Fotbalové asociace dostat mnohem větší pracovnu; v Česku se v současnosti nachází kolem 3650 fotbalových klubů. "Jsme jednoznačně fotbalová republika," říká Otakar Mestek, šéf úseku Grassroots.

Slova muže, který má na svazu amatérský fotbal na starosti, potvrzují i čísla. Členská základna Fotbalové asociace v posledních letech narostla už na 339 tisíc členů a fotbalový klub se stále nachází ve více než polovině českých obcí.

Jenže jak se ukazuje v posledních letech, situace pro amatérský fotbal idylická není. Celkový počet registrovaných hráčů sice roste, ale počet klubů naopak sice mírně, ale setrvale klesá, a také v podstatě všechny věkové kategorie fotbalistů od dorostu dál upadají ještě výrazněji. 

Důsledky tohoto jevu pro český fotbal mohou být hrozivé, a to zejména co se týče klubů, které nemají mládež. Těm totiž brzy mohou "vymřít" soupisky, které nemají kým zaplnit. Velice výmluvně to ostatně ve své dokumentární fikci "Konec fotbalu v Dolních Zálupech" už před dvěma lety vylíčil režisér Jakub Kohák.

"Máme hodně klubů, možná stovky, které nemají mládež. U nich je obrovský předpoklad, že to u nich zanikne v řádu let. Ti chlapi už jedou setrvačností, nemají na to sílu. Sotva zvládnou nalajnovat hřiště," varuje Mestek. 

Zapalovači za 22 milionů

Na pomoc ohroženým klubům proto už dva roky funguje projekt GTM, tedy Grassroots Trenérů Mládeže, jimž se také přezdívá "zapalovači".

Jedná se o zhruba osmdesát regionálních spolupracovníků Fotbalové asociace, kteří mají na starost vyhasínající kluby a trenéry v jednotlivých okresech znovu nažhavit na fotbal, zejména tím, že jim pomohou založit a udržovat mládežnické týmy.

Místním předsedům ukazují, jak se zorientovat v administrativě, pomáhají s trénováním, radí, jak na dotace, a také je propojují s místními školami. 

Kolik je vlastně fotbalistů?

Aktuální počet fotbalistů v Česku: 271 418
Počet klubů v Česku: 3649
Počet amatérských fotbalistů: 270 455
Procento amatérských fotbalistů: 99,65
Dospělých amatérů: 132 573
Amatéři v dětských kategoriích: 137 882 
Počet registrovaných fotbalistek: 11 747
Počet ženských klubů: 114
Počet registrovaných cizinců: 3967

Poznámka: Aktuální čísla z března 2020. Celkové číslo registrovaných fotbalistů během roku obvykle roste s tím, jak členové průběžně platí poplatky za členství. Na konci roku 2019 tak bylo registrováno 339 308 aktivních fotbalistů a dá se předpokládat, že k podobnému číslu FAČR dospěje i letos. Při prosincovém meziročním srovnání počet registrovaných fotbalistů pravidelně několik let v řadě roste.

"Řekl bych, že se jim to docela daří," říká Mestek na adresu projektu, který asociaci ročně vyjde na 22 milionů korun. "Počet klubů se nám podařilo stabilizovat, za poslední dva roky jich ubylo méně než padesát. Ale tohle se nedá vyřešit z roku na rok." 

Pozor na horlivé maminky a přísné trenéry

Ovšem ani v klubech se "zapálenou" mládeží nemají vyhráno. Jak ukazují statistiky, téměř polovina mladých fotbalistů se sportem skončí ještě před dosažením dospělosti, takže i tyto kluby jsou ohroženy vymíráním seniorské soupisky. 

Tohle je realita okresního přeboru. Fotbalu rozumí každý a kulturák praská ve švech Tohle je realita okresního přeboru. Fotbalu rozumí každý a kulturák praská ve švech Čtěte zde

"Staří už pomalu odpadají a zdravé jádro pomalu mizí. Takže otázka, jak udržet mladé u fotbalu, je hodně těžká," přiznává v reportáži Aktuálně.cz například Luboš Gorgan ze Sokola Stárkov v Broumovském výběžku. 

Příčin, proč mladí se sportem přestávají, jsou desítky. A jen některé z nich jsou čistě fotbalové. Mladí dospělí přecházejí na novou školu, objevují své první lásky, stěhují se do větších měst a postupně také zjišťují, že fotbalem se v životě uživí jen stěží.

Na návrat do svého klubu pak už nemyslí, mnohdy i proto, že se s ním nerozcházeli v dobrém. "Problémem jsou i špatní trenéři nebo rodiče, kteří jim fotbal úplně znechutí. A divil byste se, že maminky jsou v tomhle někdy ještě horší než tatínkové," přibližuje Mestek.

Alespoň na přísné trenéry a horlivé rodiče se zapalovači také snaží působit, ale jak sám Mestek přiznává, řešení tohoto problému je běh na dlouhou trať. V jejím cíli by podle něj kluby měly vypadat tak jako třeba v Nizozemsku či Německu, kde se na jejich chodu skutečně podílí celá komunita a hráči se s ním identifikují po celý svůj život. 

Jak by to mohlo fungovat, ilustruje již zmíněný Stárkov, který se v okresním přeboru může pochlubit jedním z nejmladších týmů vůbec. "My ty naše mladé motivujeme dobrou partou. A taky pivkem gratis, po zápase vždycky posedíme a pokecáme. Aby se ten kolektiv stmeloval," směje se Gorgan.   

Fotbalová republika, díl první: Maškarní ve Stárkově Aktuálně.cz |  08:47

Gymnastika do škol. Jako na Islandu

Problém se záchranou amatérských fotbalových klubů má ale podle Mesteka ještě jednou, hlubší úroveň. Tou je celková tělesná zdatnost české populace, zejména dětí, která podle něj setrvale klesá.

A vinu na tom má nést zejména český stát jako celek. "Školní tělocvik je v doslova tragickém stavu," říká Mestek. "A pokud se děti nebudou normálně hýbat, tak se nezlepší žádný sport v Česku," tvrdí. 

Národní zpráva o pohybových aktivitách mládeže 2018 Národní zpráva o pohybových aktivitách mládeže 2018 Foto: https://activehealthykids.upol.cz

Výrazně by podle něj pomohlo navýšení počtu hodin tělocviku na školách ze dvou na čtyři, větší proškolení učitelů tělesné výchovy, vyšší důraz na všeobecnou sportovní průpravu a také, možná poněkud překvapivě, gymnastiku.  

"Podívejte se na Island. Tam se před 20 lety rozhodli, že budou dělat gymnastiku, které dali absolutní prioritu. Díky tomu byli kluci i holky deset let ve škole školeni absolutními profíky a potom připraveni na jakýkoliv sport. Což je v případě Islandu třeba fotbal, kterému dali také prioritu, a podívejte se, kde jsou. Je jich 300 000, byli na Euru, mistrovství světa. Vždyť to je až neuvěřitelné," říká. 

Český sport na rozcestí

Milan Hnilička o svých plánech
Irena Slepičková o lenosti českých dětí
Sylvie Kloboučková o netransparentnosti
Miroslav Jansta o financích ve sportu 
Analýza: Jen aby Hnilička nedopadl jako Šlégr

Podobně by to podle něj mohlo vypadat i v českém školství, kde by měly jednotlivé specializované sporty, jako třeba veleúspěšný florbal, ustoupit všeobecné sportovní průpravě a třeba právě gymnastice.

"A sporty jako fotbal či florbal by měly čekat až za dveřmi školy. Na tom se asi všichni - možná kromě florbalu - ve sportovním prostředí shodnou," tvrdí Mestek s narážkou na populární sport, který si zejména díky spolupráci se školami vydobyl alespoň členskou základnou pozici české dvojky hned za fotbalem. 

Zdali se tento záměr podaří nově zbudované Národní sportovní agentuře Milana Hniličky ve spolupráci s ministerstvem školství realizovat, to je v tuto chvíli ve hvězdách, i když nějaká jednání už podle Mestka proběhla. 

Každopádně i na těchto rokováních se v důsledku řeší osud nejednoho dresu v jedné strahovské kanceláři. 

reklama