Nářky musí skončit. MS juniorů bez medaile bude totální neúspěch, soudí Hadamczik

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
19. 12. 2019 6:01
Zanedlouho uplyne 15 let od juniorského šampionátu v Grand Forks, kde hokejisté pod vedením Aloise Hadamczika vybojovali bronzové a dosud poslední české medaile v této věkové kategorii. Pokud Češi neprolomí dlouhé čekání na nadcházejícím domácím MS v Ostravě a Třinci, půjde podle bývalého trenéra reprezentace o velké zklamání.
Alois Hadamczik je poslední trenér, který získal s českými juniory medaili na mistrovství světa.
Alois Hadamczik je poslední trenér, který získal s českými juniory medaili na mistrovství světa. | Foto: ČTK

Budete se chodit dívat na zápasy juniorského MS? Tím spíš, když se hraje poblíž vašeho bydliště v Ostravě a v Třinci.

Těším se, rozhodně na některé zápasy přijdu. Navíc Rusové spí u mě v Kravařích v Buly Aréně, Švýcaři tady trénují a jezdí z Opavy. Jsem rád, že uvidím kvalitní zápasy. Mít MS skoro doma, protože Ostrava je ode mě 20 kilometrů, to je trošku zázrak.

Bude domácí prostředí značnou výhodou pro české mužstvo?

Měla by to být výhoda. Především si myslím, že se nemůžeme 15 let pořád vymlouvat, že nemáme hráče. Je to nesmysl. Vloni jsme měli Filipa Zadinu, Martina Nečase, výborného gólmana (Lukáše Dostála, pozn. red.) a neuhráli jsme nic. Byla velká chyba, že jsme nezískali medaili. Letos máme domácí prostředí a jednoznačný cíl musí být medaile. Jinak to podle mě bude totální neúspěch. Ti kluci jsou dobří. A ještě jedna věc.

Jaká?

My navíc zřejmě můžeme hazardovat s takovými hráči, jako je Zdeněk Sedlák, který hraje finskou ligu. A hraje výborně, viděl jsem ho, jenže z týmu pro MS vypadl. 16letý Stanislav Svozil hraje stabilně extraligu za Brno, já bych si dříve z pozice trenéra juniorské reprezentace nedovolil s takovými hráči hazardovat a nebrat je. Nicméně usuzuju z toho, že máme kvalitnější hráče, než jsou oni. Máme kvalitní tým a vynikajícího gólmana Lukáše Dostála.

Takže vás překvapilo, že trenér Václav Varaďa v pátek škrtl z týmu Sedláka, Svozila a také Františka Řeháka s Radkem Mužíkem, kteří hrají ve Švýcarsku a ve Švédsku?

Jasně, ti další dva také. Mužíka znám dobře z minulé sezony, kde jsem vedl reprezentační osmnáctku. Hraje náročný a důrazný hokej. Řeháka neznám, ale obdivuju, že se prosadil ve švýcarské lize, kde vám nedají zadarmo nic.

Já jsem si před 16 a 15 lety skládal juniorský tým sám, nesl jsem zodpovědnost a myslím si, že obě sezony byly dobré. Nejdříve nám medaile utekla o dvě minuty s domácími Finy a v roce 2005 jsme získali bronzovou medaili. Porazili jsme dvakrát Ameriku, dokonce v Americe. Měl jsem tam také mladé hráče, Davidu Krejčímu bylo 18 let, nejmladší Michael Frolík dal v 16 letech tři góly. Teď se nemáme na co vymlouvat, v domácím prostředí na sebe musíme být nároční a cílem by měla být jednoznačně medaile.

Jaký byl před 15 lety turnaj v Grand Forks, kde jste s českou dvacítkou získal bronzové a dosud poslední medaile z MS?

Měli jsme opravdu dobrou partu. Udělal jsem to dost přísně a hodně jsem se tomu věnoval. V Kravařích jsme dopoledne trénovali a odpoledne jsme mezi sebou hráli zápasy. S generálním manažerem Petrem Míškem jsme seděli v hledišti a tipovali jsme si hráče, kteří se nám hodili do systému. Tým hodně držel spolu, včetně doktorů, masérů. Bylo to tak sladěné a šli jsme si nekompromisně za svým cílem. Kanada byla suverénní, dávala všem osm devět gólů, my jsme s ní prohráli o dva. Skvěle nám chytali gólmani Marek Schwarz i Vladislav Koutský, i když ten se pak v extralize neuplatnil. Jinak jsme to měli postavené hlavně na kvalitní obraně.

Co říkáte na skupinu, ve které se letos český tým utká s Rusy, Němci, Američany a Kanaďany?

Je to na jednu stranu těžké, ale také výhodné rozlosování. Mělo by stačit jednou vyhrát a jdete do čtvrtfinále na soupeře, který je hratelný (v druhé skupině jsou Finové, Švédové, Slováci, Švýcaři a Kazaši, pozn. red.). Jenže musíte někdy porazit i tu Ameriku nebo Kanadu, nejde pořád říkat, že to není možné.

Takže to bude o "povinné výhře" nad Němci, byť ti nemají vůbec špatné mužstvo, a případném zaskočení někoho z favoritů?

Myslím, že ano. Ještě se vrátím k tomu týmu. Je to můj názor, nechci, aby to vyznělo, že do toho trenérům mluvím, oni si to sestavují. Ale jen chci říct, že mě opravdu udivuje, že se tam nedostali hráči jako Sedlák a Svozil. Pak se nedivme, že takoví kluci utečou pryč a nebudou tady chtít být. Pokud ani přes českou extraligu nevede nominace do dvacítky, je to k zamyšlení. Řeči, že týmu chybělo to nebo ono, už by po 15 letech měly skončit.

Už před dvěma lety jste říkal, že pokud tým kolem Zadiny, Nečase, Martina Kauta, Libora Hájka nebo Filipa Chytila nepřiveze medaili, bude to zlé. Svěřenci Filipa Pešána tehdy v Buffalu sice prolomili třináctileté čekání na semifinále, ale pak skončili čtvrtí.

Zázračně jsme ve čtvrtfinále přešli přes Finy, kteří měli 50 střel a čtyři tyče. Pak jsme v zápasech o medaile dvakrát dostali nakládačku. Pořád se na něco vymlouváme, ale měli bychom to popsat, jak to je. Nechci to teď moc rozpitvávat. Až uvidím zápasy, třeba řeknu, že měli trenéři pravdu, když vyřadili Sedláka se Svozilem. Ale momentálně zastávám názor, že já jako trenér bych je v týmu chtěl.

Obecně bylo lehkým překvapením také vynechání Marcela Barinky, vašeho vnuka, který jako hráč ročníku 2001 odjel místo kempu na turnaj devatenáctky v Kanadě, kde se mu velmi dařilo. Jaký je váš názor? Byť chápu, že je to z vaší pozice citlivé téma.

Říkáte to správně, lidé teď budou asi namítat, že můj názor není v tomto případě objektivní. Ale je to hráč, který byl jeden z nejlepších v letošní osmnáctce. Odjel na devatenáctku, skončil čtvrtý v bodování turnaje, a přesto teď nedostane šanci. Mrzí mě to, ale to je všechno. Je to téma i pro ostatní lidi, kteří Marcela znají. Z Kanady mi volal Marek Židlický (v minulé sezoně Hadamczikův asistent u reprezentační osmnáctky, pozn. red.) a říkal, že to nechápe. Že dokonce mluvil s Varaďou i asistentem Patrikem Eliášem, kteří Marcela v létě chválili na turnaji ve Finsku. Ale nechme teď týmu klid a po turnaji se můžeme vyjadřovat.

Souhlasíte, že největší osobností týmu je brankář Dostál, který se ve finské lize vypracoval mezi největší hvězdy soutěže?

Ano, jednoznačně. Je to objev Libora Zábranského v Brně, který mu snad od 15 let dával šanci v juniorce. Podepsal se na něm v tom nejlepším slova smyslu. Před rokem měla Kometa Marka Čiliaka a Karla Vejmelku a Libor věděl, že ve Finsku by Dostál mohl dostat šanci. Finové umí pracovat s mladými gólmany. Myslím si, že tak výtečného gólmana jsme dlouho neměli. Může to být největší devíza celého mužstva. Kdyby Dostál nebyl na MS juniorů už před rokem, hráli bychom tam o záchranu.

Ladislav Šmíd (zleva), Rostislav Olesz a Alois Hadamczik s bronzem z MS juniorů 2005.
Ladislav Šmíd (zleva), Rostislav Olesz a Alois Hadamczik s bronzem z MS juniorů 2005. | Foto: ČTK
 

Právě se děje

Další zprávy