reklama

Baďurová: Kolaps Ptáčníkové na MS patrně nakazil i Kudličku

Podívejte se na fotogalerii z pondělního programu MS Podívejte se na fotogalerii z pondělního programu MS Foto: Reuters
V soutěžích tyčkařů měla v pondělí Česká republika na atletickém mistrovství světa v Pekingu tři zástupce. Nejlépe nakonec dopadl ten nejméně zkušený

Peking - V soutěžích tyčkařů měla v pondělí Česká republika na atletickém mistrovství světa v Pekingu tři zástupce a dva z nich patřili mezi kandidáty na přední umístění. A přesto Jan Kudlička a hlavně pak Jiřina Ptáčníková odcházeli ze skokanského sektoru zklamáni. Naopak Michal Balner si ve svém prvním životním finále na MS skočil pro bodované sedmé místo.

"Tyčka je nevyzpytatelná disciplína, každá maličkost hraje obrovskou roli. Přesvědčil se o tom i současný světový suverén Francouz Lavillenie, který se musel spokojit jen s děleným bronzem,“ připomíná stříbrná tyčkařka z šampionátu v roce 2007 v Ósace Kateřina Janků-Baďurová.

Jak byste zhodnotila finále mužské tyčky?

Už samotná skutečnost, že kvalifikační limit 570 centimetrů splnilo 16 závodníků, prozrazuje vysokou kvalitu i vzácnou vyrovnanost současné světové tyčkařské společnosti. Finále pak bylo nádhernou soutěží, která smazala spoustu papírových předpokladů. Jednoznačným favoritem byl Francouz Lavillennie, který dokonce začal až na výšce 580 centimetrů. Nad laťkou měl velkou rezervu a přitom to byl první a zároveň i poslední jeho vydařený pokus. Těžko říci, co to způsobilo, bylo jen vidět, že obrovské zklamání se ani nesnaží skrývat. Titul mistra svět mu stále chybí, takže na další šancí si musí znovu dva roky počkat.

Co byste řekla na adresu dvou tyčkařů, kteří zdolali 590 centimetrů?

Vítězství pro mě neznámého Kanaďana Barbera je obrovským překvapením. Myslím si, že je nejen výborný tyčkař, ale je také psychicky na výši. Hlava v takovýchto dramatech hraje velkou roli. Také druhý Němec Holzdeppe zaslouží plné absolutorium. Upozornil na sebe především výbornou technikou svých skoků.

Jak vás uspokojily výkony české dvojice?

Od Kudličky se především po dobře zvládnuté kvalifikaci s výkonem 570 centimetrů čekalo samozřejmě víc. Nepamatuji, že by letos na nějakém mítinku  zůstal na 550 centimetrech, což se mu stalo až v Pekingu. Dost možná, že se na něm projevila dvouměsíční tréninková přestávka vinou bolavé paty, nebo sportovní kolaps jeho životní partnerky Jiřiny Ptáčníkové, která v kvalifikaci nepřešla přes základní výšku. Naopak Balner potvrdil, že nový český rekord před několika týdny nevytvořil náhodou. Po svém prvním vystoupení na mistrovství světa se sedmým místem může být právem spokojen. A to ještě jeho jeden pokus na výšce 580 centimetrů byl velice nadějný.

Zmínila jste se o Ptáčníkové. Čím si lze vysvětlit toto selhání?

Nezdolat základní výšku, tentokrát laťku na 430 centimetrech, je bez nadsázky hrozné. Především psychicky. Myslím si, že Jiřině se to stalo ve velké soutěži vůbec poprvé. Její letošní sezona je sice jako na houpačce, výborné výkony střídá se slabšími, ale nedivím se, že tento kolaps ji hodně poznamenal. Sama dobře vím, jak hořká pilulka se po tomto nezdaru musí spolknout. Mně se to totiž stalo také v Pekingu, na olympiádě v roce 2008. Nebo že by tento skokanský sektor v Ptačím hnízdě byl pro české tyčkařky zakletý (pousmání)?

Sledovala jste v kvalifikaci i české oštěpařské trio?

Samozřejmě, vždyť navíc šlo o trojici závodníků z pražské Dukly, jejímž jsem členkou. Obhájce zlata Vítězslav Veselý hned prvním hodem potvrdil své oprávněné ambice. Poslal své nářadí za předepsaný limit a mohl jít šetřit síly na středeční finále. Petr Frydrych skončil až třicátý, zato Jakub Vadlejch může mluvit o smůle. V poslední době už se s ním moc nepočítalo, ale na šampionát přijel dobře připraven a hlavně třetím pokusem kolem 84 metrů potvrdil, že má na finále. Jenže červený praporek za údajný přešlap mu radost vzal a neuspěl ani protest české výpravy. Je to škoda, určitě mu přítomnost v elitní oštěpařské skupině patřila.

reklama