reklama

Překonal hrůzné zranění, v Číně ho ničily cesty. Chci být zase šťastný, hlásí Wolski

Na Spengler Cupu hrál Wojtek Wolski v dresu Ambri-Piotty ještě proti Třinci, svému novému působišti. Na Spengler Cupu hrál Wojtek Wolski v dresu Ambri-Piotty ještě proti Třinci, svému novému působišti. autor: ČTK
Hokejovému Třinci se splnilo dlouholeté přání. Oceláři konečně angažovali polského rodáka Wojtka Wolského, který žije od čtyř let v Kanadě a odehrál osm sezon v NHL. Vedle přínosu na ledě očekávají také zvýšený zájem (nejen) polských fanoušků. 33letý útočník chce být platnou posilou a zase si užívat hokej.

Jaké máte první dojmy z nového klubu?

Jenom skvělé. Poznal jsem, že v kabině je velká legrace. V Třinci jsou fajn kluci a výborní hokejisté. Aréna je krásná, jedna z nejlepších v porovnání se všemi, které jsem v Evropě viděl. To určitě při prvních dojmech pomáhá.

Gulaš: Hrát uzavřenou extraligu? Nepředstavitelné. Majitelé chtějí klid a teplo Gulaš: Hrát uzavřenou extraligu? Nepředstavitelné. Majitelé chtějí klid a teplo Čtěte zde

Někteří hráči tvrdili, že se aréna a zázemí v Třinci příliš neliší od stadionů v NHL. Potvrdíte to?

Haly v NHL jsou samozřejmě mnohem větší a některé asi trochu hezčí, protože v pozadí klubů jsou mnohem větší peníze. Ale třinecká aréna je opravdu krásná a těším se, až si v ní zahraju.

V prvním zápase za Třinec v Karlových Varech jste měl sedm střel, asistenci a vítězný gól v prodloužení. Povedená premiéra, viďte?

Jasně, jsem za to rád. Podařilo se mi dát pěkný gól a měl jsem úžasné pocity. Hlavně proto, že nám ta branka přinesla bod navíc.

Co jste před příchodem o Třinci, potažmo české extralize věděl?

Něco málo jsem o Třinci věděl, protože jsme spolu jednali o možném angažmá už během výluky NHL před sedmi lety. Navíc v Kunlunu jsem byl v týmu se Šimonem Hrubcem a Ethanem Werekem, kteří mi Třinec vychvalovali. Ulehčili mi rozhodování.

V kariéře jste potkal i několik dalších českých hráčů.

Samozřejmě, v NHL třeba Milana Hejduka nebo Václava Prospala. To byli výborní hráči, s nimiž jsem si hokej opravdu užíval. S Milanem jsme nastupovali v jedné formaci, měli jsme k sobě blízko i mimo led. V Magnitogorsku jsem potkal Jana Kováře a společně jsme vyhráli Gagarinův pohár. Na české hráče vzpomínám jedině v dobrém.

Koreis: Open Air je zážitek, ale někteří hráči z toho šílí. Komentář Jandače nechápe Koreis: Open Air je zážitek, ale někteří hráči z toho šílí. Komentář Jandače nechápe Čtěte zde

Při rozhodování dávno neřeším jen hokej

Co byl hlavní důvod, který vás přiměl k příchodu do Třince, když během výluky jste sem nakonec nezamířil?

Během výluky jsem chtěl hrát v Polsku. Rodiče tam šli se mnou, byla to hezká příležitost se tam znovu podívat. Za jiných okolností bych v Polsku nikdy nehrál. Jsem rád, že to s Třincem vyšlo teď. Do KHL jsem se vracet nechtěl, určitě ne do týmu, který nemá velké ambice a je skoro bez šancí na play off.

Takže Třinec ze všech nabídek vyšel jako nejlepší možnost? Na Spengler Cupu jste si ještě proti Ocelářům zahrál za švýcarskou Ambri-Piottu.

Dostat se do silnějšího týmu v KHL během rozjeté sezony je dost těžké. Všude tam mají kvalitní zahraniční hráče. Na Švýcarsko už jsem dále nechtěl čekat. Navíc tam platí kvóty na cizince a nechtěl bych se kvůli tomu ocitnout mimo sestavu. Miluju, když můžu hrát a být týmu prospěšný. Věřím, že tomu tak bude v Třinci.

Dříve jste tvrdil, že chcete kariéru dohrát na nejvyšší úrovni, to znamená nejspíš v KHL, která je výše než česká extraliga. Totéž platí zřejmě i pro Švýcarsko.

To je pravda, ale to bychom se bavili jen o hokeji. Já to beru z pohledu celého života, z větší perspektivy. Už mám něco za sebou, takže nepotřebuju nutně hrát v KHL nebo ve Švýcarsku. Zkrátka si chci užívat hokej a své výkony, být šťastný. Chci být v dobrém týmu, který má šanci zvítězit. Když jsem byl mladší, přemýšlel jsem jinak.

Manželka s dětmi jsou v Třinci s vámi?

Ne. Byli se podívat na Spengler Cupu ve Švýcarsku, ale teď už jsou doma v Torontu.

Do polského města Zabrze, kde jste se narodil, je to z Třince zhruba sto kilometrů. Máte tam ještě nějaké kontakty?

Ano, moje babička tam žije, příští týden se ji chystám navštívit. Další příbuzné mám ve městě Koszalin na severu Polska. Asi se tam zajedu podívat a doufám, že také oni přijedou do Třince na nějaké zápasy.

Němci extraligu obdivovali, říká Řezníček. Open Air by mohlo proběhnout i za rok Němci extraligu obdivovali, říká Řezníček. Open Air by mohlo proběhnout i za rok Čtěte zde

Je to vítaný bonus, který vás do Třince také přilákal?

Rozhodně. Babička samozřejmě stárne, takže tohle je pro mě skvělá příležitost, jak ji znovu vidět. Bude skvělé si popovídat i s ostatními a strávit společně čas. Je to něco, co mi teď dlouhé roky unikalo.

V Číně jsem prožíval těžké chvíle

Na podzim v roce 2016 jste měl těžký úraz míchy, hrozil vám konec kariéry. Ale vy jste byl už za tři čtvrtě roku zpátky a prožil jste skvělou sezonu s účastí na olympiádě. Ta další už ale tak úspěšná nebyla a na konci roku 2019 jste z KHL odešel. Co se dělo?

Zkraje minulé sezony jsem měl v Magnitogorsku 15 bodů v 18 zápasech, to mi zase tak špatné nepřijde. (úsměv) Ale je pravda, že v Číně jsem pak prožíval těžké chvíle. Zasáhl jsem tam do tří sezon a celou dobu to pro mě byla velká psychická zátěž. Kdo tam nehrál, neumí si představit, jak náročné je to cestování. Letíte třeba 11 hodin kvůli jednomu dvěma zápasům, a hned zase zpátky. Jindy jste dva nebo tři týdny na tripu. Zkrátka už jsem potřeboval změnu, nedařilo se mi v takových podmínkách hrát tak, jak bych si představoval.

V Třinci jste hned absolvoval nejdelší cestu autobusem do Karlových Varů. Je to lepší?

A jak, to si neumíte ani představit. (úsměv) Ano, šest hodin v autobuse je šest hodin v autobuse. Ale šest hodin v letadle mi proti tomu připadá jako deset.

Tím, jak KHL působí napříč dvěma kontinenty, není tam obecně, nejen u východních klubů, cestování velkou obtíží?

Myslím, že kluby z Moskvy, Magnitogorsk, Kazaň nebo Jekatěrinburg to mají mnohem jednodušší než týmy z východu. Mají to skoro všude pár hodin letu, odbudou si jeden trip za nejvýchodnějšími soupeři, a to je vše. Je to velká výhoda.

Vraťme se k těžkému zranění z října 2016. Po nárazu do mantinelu jste se v prvních chvílích v nemocnici obával, jestli ještě vůbec budete chodit. Uplynuly tři roky, stále hrajete na vysoké úrovni, byl jste na olympiádě. Jde to lépe, než jste čekal?

Jednoznačně. V prvních okamžicích bylo těžké vůbec přemýšlet o hokeji, myslel jsem, že s ním budu muset skončit. Ale podstoupil jsem operace, které dopadly dobře, a byl jsem vděčný, že můžu dál žít bez omezení, užívat si s rodinou, a navíc se nakonec vrátit k hokeji.

Budu ještě chodit? bál se Wolski po těžkém nárazu. Olympijská nominace ho dojala až k slzám Budu ještě chodit? bál se Wolski po těžkém nárazu. Olympijská nominace ho dojala až k slzám Čtěte zde

Pociťujete ještě dnes nějaké následky zranění?

Neřekl bych. Čas od času mám nějaké bolístky, ale není to o nic vážnější než u ostatních kluků, kteří někdy byli na operaci. Můžu říct, že jsem v pohodě.

Vedení klubu věří, že vedle hokejového přínosu přitáhnete k Ocelářům i nové fanoušky, zejména z rodného Polska.

Jasně, uvidíme. Doufám, že si fanoušci najdou cestu a s každým dalším zápasem jich bude více a více. Už se nemůžu dočkat prvního domácího utkání v neděli proti Olomouci. Během těch pár měsíců, kdy jsem hrál v Polsku, jsem poznal, jak bouřlivé prostředí umí polští fanoušci vytvořit, jak vášniví jsou. Jsem zvědavý, jaké to bude tady.

Máte představu, kam dál se bude vaše kariéra ubírat?

Jsem v Třinci sotva týden, chci se teď naplno koncentrovat na své výkony, hrát nejlépe, jak umím. Věřím, že máme dobrou šanci uspět a vyhrát extraligu. V létě se pak rozhodnu, co bude v příští sezoně.

reklama