reklama

Jandač přichází jako Hadamczik bez úspěchu, mezi špičkou se to nenosí

Josef Jandač, budoucí trenér hokejové reprezentace, musí do března oznámit hlavní část nominace na zářijový Světový pohár. Josef Jandač, budoucí trenér hokejové reprezentace, musí do března oznámit hlavní část nominace na zářijový Světový pohár. autor: Milan Kammermayer
Budoucího trenéra české reprezentace Josefa Jandače bude na Světovém poháru tísnit tlak skeptických českých fanoušků. Těm po právu vadí, že za momentálním šéfem Sparty nestojí žádný výrazný úspěch.

Komentář – Česko bude mít na hokejovém Světovém poháru opět nového trenéra. Před 12 lety si náročnou premiéru odbyl Vladimír Růžička, jenž narychlo nahradil tragicky zesnulého Ivana Hlinku. To Josefa Jandače nebude tísnit čas, ale tlak oprávněně skeptických fanoušků.

Zpráva o novém kouči reprezentace se vynořila znenadání z prostého důvodu. Někdo musí nést zodpovědnost za hlavní část nominace na Světový pohár, jejíž uzávěrka je už na začátku března. Kdyby se nic nedělo, pravděpodobně by to znamenalo pokračující příležitost pro Vladimíra Vůjtka.

Ten prý počítal s tím, že mužstvo převezme někdo z dosavadních asistentů, což se z hlediska kontinuity jeví logicky.

Smysl dává i to, že nástupcem je právě Jandač, jenž dá po pěti letech sbohem prestižnímu postu trenéra Sparty. Zároveň může zužitkovat zkušenosti, které nasbíral (a stále sbírá) jako asistent na reprezentační střídačce. V roce 2010 slavil zlato z mistrovství světa.

V dlouhé éře, kdy národnímu mužstvu veleli pouze Vladimír Růžička a Alois Hadamczik, by se našli jen dva výraznější asistenti – Ondřej Weissmann a Josef Paleček. První z nich však nemá dost zkušeností jako hlavní kouč, druhému je už 66 let. Z tohoto pohledu je Jandač dobrou volbou.

Soupeře Čechů trénují hvězdy

Veřejnost, která by za Voráčkem a spol. raději viděla třeba Miloše Říhu, však ze včerejší zprávy vesměs nadšená není. Poukazuje na to, že Jandač nikdy nic nevyhrál. Po právu. Předchozí trenéři Česka v tomto tisíciletí měli za sebou buď titul v elitní soutěži (Augusta, Růžička, Vůjtek), nebo opravdu cennou zkušenost (Slavomír Lener pracoval šest let jako asistent trenéra v NHL). Kromě nepopulárního Aloise Hadamczika.

Byť se od něj emotivní Jandač hodně liší, rovněž si nezískal respekt zásadním úspěchem. Ve sbírce má titul z Jižní Koreje a dva postupy do extraligy, ale tam dokázal opanovat pouze základní část. Ve vypjatém play off nikdy nepřešel semifinále, ani s bohatou Spartou. Jako kouč Lva v Kontinentální lize nevydržel ani rok.

Jandačův reprezentační nástup by nejspíš nevzbudil pozitivní rozruch ani v jiných státech evropské špičky, kde k národním mužstvům přibrali vskutku úspěšné persony…

Kari Jalonen, Finsko: sedmkrát vyhrál Liigu, v KHL došel se Lvem až do finále.

Pär Marts, Švédsko: vyhrál SHL, z mistrovství světa juniorů přivezl tři medaile.

Olegs Znaroks, Rusko: dvakrát vyhrál Gagarinův pohár, třikrát se v KHL stal trenérem roku.

Pro Josefa Jandače, ačkoliv stále může stihnout extraligový titul, bude ohromně těžké veřejné mínění zvrátit. Zaprvé mu v zámořské NHL ubývají špičkoví hráči, zadruhé odstartuje na Světovém poháru, kde naskočí jen ti nejlepší. A na Čechy ve skupině čeká Kanada se Spojenými státy.

reklama